Smer do prdele (Robert Fico X Peter Pellegrini)

Rychle a zběsile pryč z Tater

,Fico! FICO! UTÍKEJ! JSOU TU DALŠÍ NOVINÁŘI! ZACHRAŇ SE! UŽ DOSTALI PETERA SI DALŠÍ NA ŘADĚ!" Volal Danko zatímco zuřivě pobíhal.

,,ONI CHYTILI PETERA?! TY ZMRDI! JDU SI PRO NĚJ!"

,,ROBERTE TY SI SE SNAD ZBLÁZNIL?!"

,,ALE HOVNO! NEŘÍKÁ SE MI VRAH NOVINÁŘŮ JEN TAK PRO NIC ZA NIC!"

Danko se zastavil a čuměl na mě s otevřenou hubou. Vrazil jsem mu do ruky klíče od svého Mercedesu.

,,Nastartuj a přijeď dopředu! Já tam jsem za chvíli!"

Běžel jsem za Peterem. V hlavě jsem měl pouze jedinou myšlenku: teď ho ztratit nesmím!

Andrej Danko:

Stál jsem tam jak opařenej s klíčema od Ficova mercedesu. Za mnou se najednou ozval hlas.

,,Andreji jsi to ty?" Byl to Harabin. Tentokrát ale nebyl zlitej.

,,Člověče, co tu sakra děláš?!"

,,Ále, našel jsem tu supr volný pokoj, tak jsem se tu jen tak ubytoval."

,,Jen tak?" Harabin kývl. Tenhle týden měl být relaxační. Zatím na mě působí tak, že se každou chvíli zhroutím a dostanu infarkt. Vzal jsem Harabina za ramena a odvedl ho k autu.

,,Tady si sedni a hlavně tu nic nedomrdej" řekl jsem Harabinovi, (protože jsem věděl, jakej dement to je).

Pelle:

Ležel jsem na zemi v koupelně opřený o dveře. Novináři mi zatím šacovali v pokoji. Nevím jestli je tohle vůbec legální, vpadli sem jak zásahovka. Mohli jsme zavolat policii? Mohli. Jenže vzhledem k tomu kolik druhů šňupání sem naši kolegové přivezli by to asi dobrý nápad nebyl. V tom jsem uslyšel klepání na okno v koupelně. Byl to Robert a šplhal po laně.

,,CO TO VYVÁDÍŠ SAKRA?!"

,,Drž hubu a lez než na to ty kundy novinářský přijdou. Pár sem jich cestou na střechu sejmul, ale-"

,,CO??!!!" Na další otázky nebyl čas. Vlezl jsem na lano a začal se taky zpouštět dolů. Fico měl za opaskem tu svojí ocelovou tyč, která byl z nějakého důvodu celá od krve. Když jsme se konečně dostali dolů, tak jsme nalítli do zadní části Ficova auta, kde nás přivítal Harabin nadávkami (přitom spěchu jsem ho jaksi zavalil).

Danko sešlápl plyn a my jeli. Fico seděl, já ležel na stále ještě nasraném Harabinovi.

,,Můžeš ze mě laskavě sundat tu svojí tlustou prdel?"

,,Drž piču Štefane, Peterova prdel je všechno jen ne tlustá!" Ozval se Fico.

,,Hoši myslím si, že to jestli má někdo z vás tlustou prdel nebo ne je to poslední, o čem byste se měli dohadovat!" Zařval na nás Danko.

,,Jestli ti přijde, že Peterova prdel je tlustá, tak ať si Peter vleze na Roberta."
Postupně jsem se přesunul z Harabina do Robertova klína. Naproti nám jela policie.

Fízlové, dopíči.

1. leden, 4:30 ráno

Plukovník Vopršálek - oddělení vražd

No tohle jsem snad ještě nikdy neviděl. Nikdy za celý svůj život. Venku to ještě šlo, ale vevnitř... Procházeli jsme luxusním rezortem. V přízemí se nacházeli lidé. Ti byli buď ožralí nebo zdrogovaní. Na schodech do prvního patra se také váleli lidé. Někteří mrtví, někteří pro změnu omráčení. Někdo je praštil něčím do hlavy, to bylo jisté. Došli jsme do prvního patra. Našli jsme zde několik otevřených pokojů, ten nejvíce zničený byl ale až na konci chodby. Když jsme tam došli, tak se odtamtud vypotáceli ještě nějací lidé. V pokoji nikdo mrtvý nebyl, byl tu ale zase pro změnu bordel a... Spousta sperma.

,,Doprdele to tu snad někdo simuloval fontánu, ne?!"

Vylezli jsme na balkon, který byl na zadní straně hotelu. Podívali jsme se dolu. Dvě mrtvoly. Jedna byla opět praštěna do hlavy, druhá byla střelena do hlavy. Ať už se tu stalo cokoliv, tak jsem byl odhodlán na to přijít.

Štefan Harabin:

,,No co vy přiteplení buzeranti, přestaňte na sebe zírat jako kdyby jste se každou chvíli chtěli navzájem ojet." Tentokrát jsem opilý nebyl. To, co jsem říkal jsem myslel naprosto vážně. Už mě tu začínali oba dva srát. Můj novoroční plán byl se ožrat. Místo toho tady teď sedím v autě s těmahle mamlasema a ani nejsme ožralej. Andrej zatím jel na dálnici tempem jako bychom byli v Německu. Chvíli jsem se na Pelleho upřeně díval a pak jsem pojal podezření.

,,Pelle, nejsi náhodou jeden z těch duhových fašistů, kteří přišli zničit naší tradiční rodinu? Už delší dobu mi přijdeš jako by si měl spadeno jenom na chlapy. Proč ty vůbec nemáš ženskou?! Proč tě nikdo nikdy neviděl v blízkosti nějaké ženy?!"

,,No dovol! Vždyť jsem socialista!" Pelle se najednou prudce ohradil.

,,No to jsem si všiml, jak se socializuješ! Celou cestu tady sedíš na Robertovi!" Pelle zrudl. Najednou si z Roberta odsedl.

,,Takže jsem měl pravdu! Ty hajzle, jak si mohl?!" Byl jsem právem rozčílen.

,,Andreji zastav. ZASTAV POVÍDÁM! JÁ TU Z TOUHLE BUZNOU NEBUDU!"

,,Nikde se stavit nebude" odpověděl mi Andrej.

,,Co si to-"

,,NIKDE SE STAVĚT NEBUDE. TEČKA."

,,A CO KDYŽ MĚ PELLE SEXUÁLNĚ NAPADNE, CO?! HM?!"

,,AŤ SI TĚ TŘEBA VOPÍCHÁ, MNĚ JE TO JEDNO!" Tím Andrej utnul veškerou debatu. Dál jsme se hnali po dálnici. Už zbývalo jen pár desítek kilometrů do Bratislavy. To už jsem se nasral. Přelezl jsem dopředu na sedadlo spolujezdce. Andrej z toho moc nadšený nebyl. Našel jsem jakousi přepážku, která odděluje přední část auta od zadní. Zatáhl jsem za ni, abych už je neviděl. Alespoň do té chvíle než dorazíme do Bratislavy.

Večer

Seděl jsem sám doma ve svém bytě. Přemýšlel jsem. O všem, o tom, co se stalo. Neměl jsem, co dělat, tak jsem si zapnul zprávy.

,,Policie SR řeší případ masivní vraždy novinářů v luxusním rezortu v Tatrách. Novináře měl někdo údajně zabít prutkým úderem tvrdým předmětem do hlavy až na jednu výjimku, která měla být zabita střelnou ranou do hlavy. Počet obětí se pohybuje v rozpětí od dvaceti do čtyřiceti osob. Dle mluvčího Policie Josefa Vomáčky se na místě mělo vyskytovat  zároveň vysoké množství drog a alkoholu. O situaci vás budeme průběžně informovat. Přejeme příjemný večer. A teď už sport! Na mistrovství svě-"

Vypnul jsem televizi. Kurva.