Sousedé na zabití | hansy ✔

17⚡Začátky soužití

Po alkoholovém dýchánku se svými bývalými spolužáky se Harry probral během dopoledne na podlaze Parvatina a Lenčina bytu ve velmi nepěkné poloze. Hlavu měl položenou na hrudi Blaise Zabiniho, nohy propletené s Pansy a každou rukou se dotýkal dalších dvou osob. Když zvedl hlavu, zjistil, že jeho levá ruka spočívala pod Ronovými zády, proto mu ostatně mravenčila a druhou měl omotanou kolem jakési snědé nohy. Parvati.

S námahou se posadil, přičemž vzbudil Pansy a Rona, kteří se stejně jako on začali rozhlížet kolem sebe.

„Tady to vypadá jak po další kouzelnické válce," nechal se slyšet Ron, zatímco cloumal s Daphne, aby vstala také. Ta se vymrštila do sedu s vlasy rozházenými do všech stran a šokovaně těkala pomněnkově modrýma očima kolem sebe.

„Mně je zle," přiznala přítomným, u čehož se zkroušeně zakabonila.

„Vypadneme?" navrhnul jim pohotově Vyvolený, který rozhodně nechtěl, aby ostatní věděli, kde kdo spal. A už vůbec nechtěl, aby někdo zjistil, že se probudil na Blaisově hrudníku. Daphne i Ron okamžitě přikývli a začali se za vzájemné pomoci škrábat na nohy.

Pansy se posunula zády k pohovce a ohlédla se po nich.

„Ty tu zůstaneš?" zajímalo Harryho. Dokonce k ní natáhl ruku, aby jí pomohl vstát. Pansy se rozhlédla kolem sebe. Když viděla tu spoušť, která po večerním popíjení zůstala všude kolem, raději se od Vyvoleného nechala zvednout.

„Ale musím do sprchy," oznámila mu, přičemž během následující minuty zaběhla do ložnice pro oblečení a do koupelny pro ručník a kartáček na zuby. V puse měla jako v polepšovně, rozhodně se potřebovala zkulturnit.

Čtveřice přeběhla do druhého bytu, kde se tři z nich svalili na pohovku, zatímco Pansy jako první využila koupelnu a dala se tam trochu do kupy. Po ní se samozřejmě do koupelny vetřela Daphne s Ronem, aby prý šetřili vodu a na Vyvoleného už nezbyla teplá, proto se osprchoval v ledové. Naštěstí na to byl zvyklý, takže se do obývacího pokoje vrátil s úsměvem na rtech a zcela čilý.

Pansy s Daphne v kuchyni připravovaly snídani, za což jim byl nesmírně vděčný. Jen nahlédl, aby viděl, co chystají, a už mířil za Ronem na pohovku.

„Na spaní na zemi jsem asi už starý," zkonstatoval teprve dvacetiletý Ron. Harry mu dal souhlasným přikývnutím za pravdu. „Navíc jsem se probudil s rukou na dost divném místě."

„Kde?" zajímalo Harryho. Pevně věřil, že on měl hlavu na mnohem neobvyklejším místě, ale třeba ho mohl Ron překonat.

„Asi jsem sahal své sestře na prso," zašklebil se kysele, u čehož celý zezelenal. Nebo se to možná Harrymu jen zdálo, třeba měl zamazané brýle.

„Pěkný," uznal se smíchem Harry a zaklonil hlavu. Dívky si jich vůbec nevšímaly, jak byly zabrané do přípravy snídaně. Hlasitě se chichotaly.

„Včera jsem neměl moc času s tebou mluvit," spustil opět Ron. Harry jen natočil obličej směrem k němu, jelikož mu přišlo, že je jeho hlava příliš těžká, aby ji zvedal. „Chtěl jsem, abys byl první, kdo to bude vědět."

Harrymu se rozšířily zorničky. „Daphne je v tom?"

„Ne," odpověděl bleskově zrzek. Vyvolený zaslechl v jeho hlase úlevu, na tohle byli dost mladí a nepřipravení. „Ale chceme se odstěhovat z Doupěte. Ginny s Blaisem se tam rozhodli zůstat, George taky zůstává a mě už štve ten malý pokoj, ve kterém se s Daphne nemůžeme ani... no víš," zakoulel očima. Harry přikývl, rozhodně chápal, co jeho kamaráda trápilo.

„Takže společné bydlení? To je super," zkonstatoval radostně. „A kde?"

„Máme vyhlídnutý byt na Příčné, ale ještě to není jisté. Na mě je moc velký, ale Daphne tvrdí, že když jednou budeme mít děti, oceníme to," pokrčil rameny.