Když se z nebes snáší vločka,
dokazuje tím, že i naděje jednou přiletí.
Tak zavřete svá krásná očka
a počkejte, než k vám doletí.
Vločka třpytivá
a každá jediná.
Jakmile dopadne:
zakoření nebo roztaje.
A s každým východem slunce,
když nám slunce vyjde nad hlavy,
už naděje nebude třeba ani lehce,
a tak v nás pouze zanechá kus své záhady.
Proto važme si každé vločky,
jež nám k dobru pomůže.
Každou zimu natáhněme své ručky
a čekejme na ně.
ČTEŠ
Anima
PoetryZde najdete mé básně a já doufám, že zaujmou :) Hezké čtení 🌺... _______ 1# v Básně 🌼 (2.8. 24) 2# v Poezie 🌺 (19.9. 24) 2# v Báseň 🌻 (21.9. 24) (Původní název: Mé básně ✒💫) ⚠️Obrázek není můj, je stažený z Pinterestu⚠️
