Anima

Duha

Vůně levandulí se vzduchem nesla
a povzbuzovala kvítka nová.
A i když hustě bílá mlha klesla,
vidět byla barva fialová.

Však dál mezi vysokými horami,
kde sněhu hromada vězela,
tam yettiové svými slzami
stvořili modrá jezera.

I dolů pak tekla voda,
viděla lišku schoulenou,
která bála se psovoda
s kamizolkou zelenou.

Když ten potok sešel údolím,
objevila se vesnice,
která stavěla cestu k polím,
kde rostla žlutá pšenice.

Pak pramen dlouze cestoval,
pili z něj i zvláštní tvorové,
dokud jej podzim nevaroval,
jak pouštěl listy oranžové.

V tu chvíli zabočil k levandulovým pláním,
které byly již v čas konce dne unavené,
jak každý den musely vstávat se svítáním.
Teď však mohly zřít západu paprsky červené.

_________________
Taková pohodová báseň (já vím, nic moc).
Ale řekla jsem si, že se pokusím tam vložit všechny barvy duhy, takže takový je výsledek 🤗
Vaše Carmen119977 ☀️❤