Tanec Draků-Aemond (& Aegon) Targaryen Fanfikce

122.

Aemond stál vedle mě, ze zadu mě objal kolem pasu a druhou rukou mě pohladil po tváři a přitáhl si mě blíž k sobě. Aegonovi už stráže pomohli zpět do jeho komnat a mě Aemond také potom odvedl do našich komnat. Jakmile se za námi zavřeli dveře mi sundal pouta a obojek. Služební mu tu už připravili koupel. Sundala jsem mu pásku kterou nosí přes oko a odhalila jsem safír kterým chybějící oko nahradil. Potom jsem mu pomohla svléknout špinavé brnění a oblečení pod ním. Aemond si vlezl do vany, klekla jsem si k němu a začala jsem mu čistit rány. Služební to chtěli udělat za mě ale Aemond je poslal pryč. Pohladil mě po tváři. ,,Málem mě zabil, nejvíce mě trápilo vědomí že pokud zemřu, už tě neuvidím. Dodalo mi to sílu a motivaci, proto jsem teď tady." ,,Je vidět že ti dal zabrat." ,,Nevím kdo to řekl ale měl pravdu, šest mužů nebo šedesát, stále je to Daemon Targaryen." Potom bylo chvilku ticho, nebyla jsem si jistá jak se chovat a co si můžu dovolit. ,,Jsem ráda že jsi zpět." Dostala jsem ze sebe nakonec. Aemond vypadal překvapeně. ,,Opravdu?" ,,Ano." Aemond se mírně pousmál. ,,A mrzí mě to s Vhagar. Jak se to vlastně stalo?" Pokračovala jsem. Aemond znovu zvážněl. ,,Bojovali jsme na dracích a naštěstí jsme zrovna byly poměrně nízko, to mi zachránilo život nicméně, Caraxes Vhagar roztrhal hrdlo. Zřítil jsem se s ní ale jak jsem říkal, byly jsme nízko a její tělo pode mnou pád hodně zmírnilo. Neměl jsem ale na nic čas, hned jsem musel dolů protože Caraxes na mě chrlil oheň. Skryl jsem se pod křídlem Vhagar a Caraxes potom přistál. Věděl jsem že si pro mě strýc jde. Slyšel jsem jak Caraxes znovu vzlétá, bylo mi to divné ale opustil jsem úkryt. Daemon na mě už čekal a hned se na mě vrhnul s mečem. Byl to dlouhý boj, navzájem jsme se odzbrojili takže to nakonec byl pěstní souboj a to mě opravdu málem ubil k smrti. Dokázal jsem se ale vzedmout a ubránit se. Potom už dorazili i moji muži a odtahli ho ode mě. Kdyby nepřišli, myslím že už bych to dlouho nevydržel."