Neznámá v mém městě

26.díl

,, Promiň, že mi to tak dlouho trvala. Tady to máš." Usměje se a podá mi bílou obálku, kterou vytáhne ze saka. Pomalu si jí vezmu a otevřu.

,, Oh, wau" Vydám ze sebe a kouknu na rozesmátého Oppa.

,, Tolik za tak málo." Dodám k tomu a Sang Bum rozevře svojí náruč.

,, Děkuji!!! Ještě párkrát a můžu HURÁ do Koreje!" Obejmu ho a konečně jsme mohli jít domů. V tuhle chvíli měl blíž dům Oppa. Pff... Asi mi upadnou nohy.

,, Tuším, že si ještě nejedla. Pojď ke mně na oběd" Promluví na mě.

,, To zní dobře. Jsem zvědavá, jak vaříš. Jen ještě zavolám bábince." Vyndám si mobil, ale Oppa mi ho ukradne. Proč se směje?

,, Už jsem tvé babičce volal. Jak se dozvěděla, že to jsem já, zněla vesele a hnedka souhlasila."

,, To je celá bábi." Zasměju se.

,, Tak teď už mi můžeš vrátit můj mobil." Řeknu a snažím se ho vzít. Bohůžel marně, protože je asi o kilometr větší. No dobře, tolik zase ne, ale je větší. Skáču jako králík, ale stejně je mi to prd platný. Oppa měl očividně záchvat smíchu z mé malé postavy. Když vyskočím nejvíc, co mi to de a skoro chytím svůj mobil, dopadnu špatně na zem a málem spadnu. Naštěstí mě Sang Bum stihne chytnout za zápěstí a přitáhne si mě tak blízko k sobě, že jsme jenom pár centimetrů od sebe.

,, Jsi v pořádku?" Zeptá se.

,, J-Jo" řeknu, ale bolest, která mi vystřelila do nohy říkala něco jiného.

,, Vyskoč mi na záda" klekne si ke mně zády a naznačí mi, ať na něj skočím. Protože to nehorázně bolela, neprotestovala jsem a vlezla jsem mu na záda. Nezapomněla jsem ještě u toho bolestně syknout. Odvedl mě k sobě domů, protože na pohotovost jsem nechtěla. Mám jenom zvrtnutý kotník a bolet to bude asi tak týden. Oppa mi na to dal studený obklad a obvázal obvazem.

,, Nebolí to?" Zeptá se starostně a koukne se na mě.

,, Už je to lepší." Usměji se. Sang Bum se odebral do kuchyně a po chvíli jsem ucítila jakousi krásnou vůni. Opravdu krásně to voní, co to asi je? Moje zvědavost mě zvedla ze židle a tak jsem šla tajně pozorovat.

,, Jsi zvědavá?" Ozve se z místa, kde je Oppa a já se leknu.

,, Jak to víš?" Zeptám se nechápavě a ukážu se celá. Jak věděl, že tu jsem schovaná?

,, Měl jsem takové tušení." Zasměje se a dál se věnuje vaření asi nějaké Korejské speciality. Než to dovařil, nachystala jsem stůl, abych jenom neseděla na místě a nekoukala do zdi. Oppa vešel z kuchyně a v ruce držel dva talíře s dobře vypadajícím jídlem. Jen co to položil na stůl, pustila jsem se do jídla, jako malé dítě.

,, Chutná ti?" Zeptá se pobaveně. Jen souhlasně kývnu a dál se věnuju jídlu.

SASUKE

Od rána až do večera jsem zamčený ve svém pokoji a přemýšlím, jak odtud zdrhnou. Měl bych jít ven a provětrat si hlavu. Zvednu se z postele, obleču si triko a kalhoty a šel jsem ven. Nebavilo mě být sám a jediný koho znám je Ha Rea. Otravná holka, ale má něco do sebe. Jelikož bydlí ve stejném domě, jako já, tak jsem se nemusel moc namáhat. Přišel jsem otráveně k jejím dveřím a zaťukal jsem.

,, Ahoj, co chceš?" vyprskne na mě, když otevřela dveře.

,, Máš možná jedinečnou šanci jít se mnou ven, tak pojď, než si to rozmyslím." Vyhrknu na ní zase já.