Hate or Love?

Chapter.5 Zmijozelské přatelství.

Pohled z třetí osoby.

Draco se jako tělo bez duše dostal do sklepení. Pořád nemohl pochopit jak ho mohla odmítnout i potom co jí řekl i potom co ji vysvětlil záměr svých rozhodnutí. Ani tak mu neodpustila.A jeho to ničilo zevnitř. Ale moc při tom věděl že si za to muže sám. Unaveně se posadil na koženou sedačku při krbu.Projel rukama své vlasy které mu ted připomínali stoh slámy. Od války kdy dostal spolu se svými rodiči podmínku,o sebe přestal dbát,noc co noc se snažil opíjet aby přestal myslet na ty zlé věci.A ted díky samotnému svaté mu Potterovy,byl tu měl šanci napravit to. Nad myšlenkou se musel uchechnout. Nesnášel ten pocit že mu snad i něco dluží. Taková hloupost. Pomyslel si Draco.
Od války se svým otcem nepromluvil,nenáviděl ho za to že díky němu měl na levé ruce tu hnusnou věc která ted spíše připomínala jizvu. A i když už ho nikdy nebude pálit , ale Draco měl pocit jako kdyby pálela neustále. Připomínala mu co provedl a díky čemu přišel o Hermionu.

On jí miloval miloval jí tak až to bolelo. Ona byla ta co v jeho temném životě představovalo aspoň kapku světla.S ní si připadl sám sebou nemusel předstírat . Když byl s ní byl to ON.A ne Malfoy,ale Draco. Nedokázal bez ní být. Těch několika měsíců bylo jako to největší peklo. Kam se hrabe crucio. Takhle bolest byla ta nejnekonečnější agonie. A pak jí viděl v těch dveřích. Po takové době jí viděla a nemohl tomu uvěřit.A pak předním utekla,a jako by se jeho svět zase rozplynul.

,,Ale no tak chlape jde zas o tu tvojí holku?" Poplácá ho po zádech Blaise Zabini. A přisedne si do křesla na proti. Draco podrážděně zavrčel. Neměl absolutně žádnou chuť rozebírat Hermionu.
Nikdy se moc neuměl svěřovat raději si svoje sračky řešil sám. Bleais věnoval příteli úšklebek v hodný na správného žáka Zmijozelské fakulty.(koleje)
,,Nemáš náhodou nějakou hodinu? Před si víš že tě Pansy sežere." Poznamenal Bleais. Draco si povzdechl. ,,Mám to v paži." Pravda byla že až tak moc mu to jedno nebylo. Pansy měl rád. byla jediná dívka kterou kromě Hermiony dokázal vystát. Možná by to ty dvě nikdy nepřiznali,ale v některých věcech jsou docela totožné. Například obě Draca dokážou dokonale vytočit. Zabini otevřel ústa a chtěl něco namítnout ale přerušil ho hlas Pansy Parkinsnové která se do Zmijozelské společenské místnosti hnala jako drak. ,,Draco Abraxi Malfoyi! První den školy a ty už se stačíš ulejt!" Prskala jako rozzuřená kočka. Bleais věnoval příteli pohled který jasně říkal nechtěl bych být na tvém místě.

Draco to úspěšně od ignoroval. Lhostejně se ještě více rozvalil na zeleném gauči.
,,Od kdy se chováš jako Nebelvírka Pansy?" Odfrkl znuděním tónem. Pansy ho ihned  vzala po rameni knihami co měla v ruce. Její výraz vypadal jako by chtěla zabít svého přítele.Rozzuřeně oddychovala nosem vypadala trošku jako uštvaný kůň. Draco se v hlavě zasmál ale raději jen v duchu, nerad by ještě jednu schytal. ,,Laskavě mě nepřirovnávej k něčemu tak podřadnému jako je Nebelvír. Máš podmínku Draco nebo už si zapomněl?" Hodila sebou na prázdného křesla vedle Bleaisa. Při vyslovení 'Nebelvir' se její rty skřivyli do úšklebku.

Draco sebou nepatrně škubl při zmínce o podmínce. Jeho levá ruka se zatřásla zas měl pocit jakoby se znovu rozpálila ta hrozná jizva.
,,A pokud vím tu podmínku zahrnuje i dokončení školy, což se ti tímhle přístupem vážně nikdy nepodaří." Konstatuje. ,,No a co?" Odvětí znuděně. Pravda byla že jediné na čem mu ted záleželo byla ta strašná vševětka Grangerová kterou tak moc potřeboval.
Bez které byl poloviční.
,,Draco ber to vážně! Před si nechceš skončit v Azkabanu!" Draco opět zavrčel. ,,Myslím že Pansy má pravdu Draco, vsichni jsme si tím prošli kamaráde. Ale to není důvod aby ses nemohl posunout dál." Přívětivě dodal Zabini. 
Draco hned věděl kam míří.
Moc dobře věděl že mluví o Hermioně. Pansy se nad Tě mi slovy pozastavil a zatvářila se trochu zmateně. ,,Bleais ale to je jiné! Tam ti jsou mrtví ona není !A už s tím nezačínej!" Vyštěkne podrážděně už toho začínal mít po krk.
Bleais Zabini narážel na rozhovor který spolu vedly před několika dny. Kdy Hermioně Grangerové psal několikátý dopis. Když Zabini našel svého opilého přítele nad dopisem bylo mu ho líto. Zabini nebyl moc lítostiví typ. 

I jeho samotného to překvapilo. Potom co si vyměnili pár svých názoru. Ten Zmijozelský chlapec nijak nepohrdal Hermionou,vždy jí tak nějak ignoroval. Akceptoval rozhodnutí svého přítele.
Jenže to jak s ním po válce zametala se mu ani trochu nelíbilo.
,,možná by ses na to měl prostě vykašlat. Pohni se dál,většina lidi za války někoho ztratila. Pokud to není schopna pochopit."
Jenže Zabini nechápal podstatu věci. Jiní zemřeli! Nemohli se vrátit a nikdo to nemohl ovlivnit! Ale tohle mohl,ještě s tím mohl něco dělat.

,,Ne Draco je to hodně podobné a ty to víš."
Sakra Draco nesnášel když měl Bleais pravdu.
Pansy spojila obočí a snažila se rozluštit o čem to ty dva mluví. ,,Nemá tohle všechno náhodou něco společné s Rose?" Zamrmlala Pansy zmateně.  Bleais nadzvedl obočí a Draco se zatvářil naštvaně tak jak se naštvaně cítil. ,,O čem to mluvíš?" Snaží se hrát hloupého ale jeho podráždění tón ho prozradil. ,,Neříkej že si nepamatuješ jak si se dokázal hned první den opít?" Pansy se při těch slovech zašklebila. ,,A když jsem tě vytáhla s průšvihu mimochodem nemáš zač-" zatvářila trošku vítězně. ,,Jsem tě dostala s pomocí Bleais sem. A ty jsi stále něco mumlal. O tom jak tě to strašně moc mrzí,cituji ,,odpust mi Rose." Pansy se posměšně snažila napodobit Draca. Kterému se sevřel žaludek. ,,Takže nechceš mi něco říct Draco?"
,,Vlastně máš pravdu. Nechtěl."
Zašklebí se na svou přítelkyni. Nic s toho co řekla si nepamatoval. Ohnivá wishky mu dala celkem zabrat a byl i rád. ,,Draco!" Zavrčela naštvaně Pansy. ,,Co?" Zavrčel nazpátek. ,,Myslela jsme že jsme přátele." Její tón zjemní.Kdyby jí tak dobře neznal myslel by že jí to snad i ublížilo.

Ale hned na to mu mozek za plavila myšlenka jak moc by byla ublížená kdyby ji řekl úplně všechno. Draco věděl že je asi fakt kamoš na baterky.

Oba Zmijozelští si Vyměnili
Pohledy jako by oba myslely na to samé. ,,Ty něco víš!" Pansy si všimla pohledu mezi nimi a hned jí docvaklo že oba něco tají. Prstem ukazovala nevěřícně na Bleaise. Zabini přehlt a Draco mykl rameni. ,,Promiň Pans ale vážně nemám právo říct ti to. Měl by to udělat Draco."
Malfoy samozřejmě mlčel. Což Pansy rozzuřilo. ,,Žádnou Rose neznám,jak dlouho?" Zamumlala poraženecky ale Malfoy opět mlčel. ,,To nechceš vědět." Řekl místo něho Zabini. Pansy se otočila zaraženě na Bleaise a pak zpět na Draca.
,,Tak se tu mějte." Řekl Draco lhostejně a zvedl se na odchod. Když Draco Malfoy zrovna v cházél do chlapeckých pokojů. Zastavil se na pronikavý křičící hlas Pansy Parkinsnové. ,,TŘI A PŮL ROKU MOŽNÁ DÉLE! A TO MI ANI JEDEN Z VÁS NIC NEŘEKL!!! Zasranej Bleias ted bude mít Pansy sakra co vysvětlovat.
Ach sobecký Slizoličani.