New Beginning || Drarry ✓

3. kapitola

„Jo, pomůže, je to na bolest. Sice zabírají až asi za... třicet minut, ale fakt zabírají. To je hlavní. Tak dělej," popohnal Draca pobaveně a sledoval, jak si blonďák dal růžový prášek do úst a pak ho zapil obyčejnou vodou.

„Díky," zamumlal, když odložil skleničku a odkulhal zpátky do obýváku, kde si podle pokynů neochotně svlékl džíny a opatrně se položil na břicho.

Potter byl během chvíle u něj a položil mu těsně nad lem boxerek příjemně horký hadr, nebo co to bylo.

Draco zavrněl jako kočka a položil si hlavu na stranu. Zavřel oči. Když neslyšel zvuk kroků, opět oči otevřel a zadíval se nahoru na Pottera, který na něm visel těma svýma zelenýma za obroučkami brýlí.

„Co je?" vyklenul obočí.

Potter jako by se až teď probral, zatřásl hlavou. „Nic. Chceš pustit televizi?" kývnul k velké plazmovce.

Draco chvíli váhal, než zavrtěl hlavou a položil ji zpátky na menší polštář. Věděl, co to je televize, ale teď na ni neměl náladu.

Potter ho tedy nechal být a odešel si dělat zřejmě své věci. Draco ho slyšel rachat v kuchyni a poté k němu dolehly typické zvuky vaření, když člověk něco krájí a loupe. Cítil, jak ho ty zvuky pomalu ukolébávaly ke spánku.

Až v posledním momentu ucítil, jak přes něho zřejmě Potter přehodil lehkou deku a nechal ho spát. A tak teda usnul.

Probudil se někdy pozdě v noci, protože byla všude tma a on potřeboval na záchod. Opatrně se tedy postavil a podle paměti se vydal najít koupelnu a zároveň s tím toaletu. Potter přece v ní včera sušil tu chlupatou bestii, zapátral v paměti a tak zapadl do prvních dveří v předsíni, naštěstí těch správných.

Vykonal svou potřebu a pomalu se vrátil zase zpátky na pohovku. Lehl si na břicho, i když té polohy už měl plné zuby, přikryl se dekou a po pár minutách opět usnul za lehkého psího funění v pelechu.

Tentokrát ho probudily až ráno opět zvuky z kuchyně. Chvíli se zavřenýma očima poslouchal a jen odhadoval, co asi Potter dělá.

„Dobré ráno," ozval se najednou kousek od něj Potterův hlas a tak sebou polekaně škubl.

„Magore," zaskučel bolestí a vrhnul na Pottera vraždící pohled. V tu chvíli ho opravdu chuť zabít měl.

„Promiň, myslel jsem, že o mně víš. No, asi se nemá cenu ptát, jak na tom jsi. Tady máš prášek a vodu, přinesu ti i ten obklad," kývl Potter ke konferenčnímu skleněnému stolku, na kterém byla opravdu růžová pilulka, sklenice vody a na talířku toust namazaný zřejmě pomazánkovým máslem.

Draco se nestačil divit, jak byl Potter pozorný. Zřejmě opravdu cítil vinu za to, co provedl jeho pes.

Tiše si povzdechl a i přes bolesti se vyhrabal z peřiny a pomalu se postavil. Zapil prášek vodou.

„Můžu použít tvojí koupelnu?" zeptal se ze slušnosti, protože mu přišlo, že je to tak správně.

„Jasně, první dve-"

„Já vím." Přerušil Pottera a toust nechal na talířku stát na stolku. Vezme si ho kdyžtak až po očistě, kterou jeho tělo tak moc vyžadovalo.

Odbelhal se do koupelny a nějak zapomněl, že by se měl Pottera zeptat, který si může půjčit ručník nebo jestli nemá jiné oblečení. Zaplul ihned po svlečení do sprchy a nic jiného než horká voda ho nezajímalo.