New Beginning || Drarry ✓

7. kapitola

Potter nakonec z koupelny vylezl až po půl hodině celý načervenalý, jak se zřejmě rozhodl se naložit v horké lázni. Nedivil se mu. Venku mrzlo. Měl na sobě jen tepláky a ručníkem si sušil mokré vlasy.

Draco se mezitím pustil televizi, a když přišel na to, jak funguje ovladač, přepínal program po programu a hledal něco, co by ho zaujalo. Druhou rukou stále drbal psa mezi ušima a ten spal s hlavou na jeho stehnech.

Potter se tomu pohledu uchechtl.

„Nějaký problém?" ozval se Draco a ani se na Pottera nepodíval.

„Ne, jen mě stále překvapuje, jak se k tobě lísá," pokrčil Potter rameny a dál si sušil ručníkem vlasy. Poté ručník odhodil a přetáhl přes sebe nátělník. Moc dobře to na vlhkou kůži nešlo.

„To víš, Pottere, tvůj pes je natolik inteligentní, že ví, ke komu má jít," ušklíbl se na něj Draco. Bylo na něm vidět, že díky práškům mu je už opravdu líp.

Andy v jeho klíně zamručel.

Potter nad tím zavrtěl hlavou a posadil se k Dracovým nohám pod dekou. „Co tvoje kostrč?" zeptal se.

„Bolí, ale dá se na tom sedět, takže to neřeším. Je to asi tlumené těmi tvými prášky," zamumlal Draco nepřítomně a hleděl upřeně na film v televizi. Dávali nějakou kriminálku, kde zrovna řešili, jakým jed našli v oběti žaludku.

„Ty, Malfoyi..."

„Hm?"

„Jaké to je... tam? V kouzelnickém světě," semkl Potter rty. Bylo to pro něho docela bolestivé téma, ale chtěl vědět, jak se daří jeho přátelům a známým. A třeba to zrovna Malfoy vědět bude.

Dracova hlava se na něho nechápavě otočila. „Proč to chceš vědět...?"

Potter sklopil hlavu. „Já... vlastně nevím, zapomeň na to," zavrtěl Potter hlavou a zvedl se.

Draco se také rychle vyhrabal z peřiny, až Andy naštvaně jemně zavrčel, a chytil Pottera za zápěstí, aby neměl šanci utéct a zavřít se někde sám do sebe. „Mají se fajn, Pottere," stiskl Potterovo zápěstí, ale nenutil ho na něho přímo otočit. Měl totiž pocit, že je muž před ním teď úplně naměkko a nemá daleko k slzám.

Potter mu ruku ze stisku nevytrhnul a jen víc sklonil hlavu.

„Weasley a Grangerová se vzali. Mají tři děti. Dvojčata a malou holčičku. Všichni zrzaví. Nevím, kolik jim je ani jak se jmenují, ale jedno vím jistě... Všichni jsou šťastní. Paní Weasleyová plete pro všechna svá vnoučata barevné svetry a všem se chlubí, jak jsou to šikovné a krásné děti a pan Weasley pořád shání někoho, kdo mu vysvětlí princip mudlovských věcí.

Grangerová učí v Bradavících. Vše se opravilo a ona přijmula místo učitelky přeměňování a vedoucí Nebelvíru.

Weasley se nakonec nechal překecat a učí létání a trénuje famfrpál.

Ginny Weasleyová si nakonec vzala Deana Thomase. Taky mají děti, i když ona tvrdí, že na tebe nikdy nezapomene, je momentálně šťastná.

V Bradavicích... je pro tebe vytvořený něco jako pomník. Lidé tam chodí dávat květiny, dívat se na tvou fotku z mládí a zapalovat pateticky svíčky. Není den, kdy by tam nepřibylo něco nového..." klesl Draco hlasem a úplně Pottera pustil.

Ten chvíli jen stál nehybně na místě, než se otočil a prostě Draca objal. „Děkuju."

Draco těžce přehltnul, ale jinak stál na místě mírně strnulý a nechal se objímat. Koneckonců, nebylo to zas tak špatné. Po chvilce váhání sám zvedl ruce a oplatil Potterovi objetí. „To je dobrý..." zamumlal a tváře mu lehce zrůžověly.

Potter se po nekonečné době odtáhl. Nebrečel ani neměl červené či skelné oči, ale měl na tváři mírný úsměv. „Nikdy bych nevěřil, že mě obejme sám Draco Malfoy," zasmál se pobaveně.

Draco nad tím protočil oči v sloup. Poté k Potterovi ale přistoupil s kyselým úšklebkem na rtech. „Tak začni věřit, takové věci se hold někdy stávají," poplácal ho po tváři a obešel muže, aby se dostal do kuchyně a mohl si nalít čaj.

Potter ho s úsměvem pozoroval. Poté přešel též do kuchyně a asi dva metry od Draca se opřel bokem o linku a založil si ruce na hrudi. „A co ty, Malfoyi?"

„Co já?" nechápal Draco a při pití vyklenul tázavě obočí.

„Máš rodinu?" zeptal se ho Potter na férovku a přimhouřil oči.

Draco nejdříve dopil svůj příděl vody, než odpověděl. Zněl hodně váhavě. „No, jak se to vezme..."

Potter zavrtěl nechápavě hlavou.

„Mám přítele, jasný?!" zavrčel Draco a Potterovo obočí nad pravým okem vyletělo opravdu hodně vysoko.

„Nevěděl jsem, že jsi... na kluky," řekl poté a naklonil hlavu přemýšlivě ke straně. „I když, měl jsem to čekat. Staráš se o sebe líp než kdejaká holka. Perfektně upravené zdravé vlasy, pleť bez jediného poškození, nehty ukázkově upravené," pokračoval by, kdyby po něm Draco nehodil vražedný pohled.

„To přece nic neznamená. Jen o sebe dbám, na tom není nic špatného!"

„Ne, není," zasmál se Potter. „Kdo je ten šťastný, který s tebou sdílí dům a postel?"

„Co ti je do toho, sakra? Seš snad jeden z těch podělaných reportérů, kteří za mnou pořád lezou?" otočil se k němu Draco čelem a jeho jinak jemnou tvář brázdily vrásky od zamračení.

„Ne, jen mě to zajímá," bránil se Potter s rukama stále založenýma a pobaveným úsměvem.

„Mě taky zajímá tvůj život a ty mi nic neřekneš, takže... zapomeň, že ti budu sdělovat i jméno osoby, se kterou trávím veškerý svůj volný čas, Pottere!" utnul to důrazně Draco.

Potter se ale nenechal jen tak odbýt. „Klidně ti ho řeknu. Povyprávím ti klidně celý můj milostný život, jestli chceš."

„To nebude nutné."

„Tak co chceš výměnou za to, že mi řekneš jméno tvého milence?"

Draco se na něho zamračil snad ještě víc. „Tohle nemyslíš vážně, Pottere!"

„Co? Co je špatného na tom, že chci vědět jen jedno blbý jméno."

„Je to můj soukromý život! To ti to pořád nedochází?" žasl Draco.

„Nepřijde mi na tom nic divného. To je to nebo co strašně tajný vztah, že se to bojíš říct?" dorážel dál Potter. Věděl, že Draco už to dlouho nevydrží.

„Není!"

„Tak?"

„Přestaň!"

„Chci vědět jen jméno!"

„Tak fajn, Pottere! Jen už mlč, prosím tě!" Draco si prohrábl rukou frustrovaně vlasy.

„Já čekám..." kousal se Potter zevnitř do tváře, aby senerozesmál. 

___________________________________

Zdravím,

nemohla jsem jinak, než vám se přidat kapitolu alespoň New beginning. :) Že to není We know, má dva důvody. Jeden je, že pořád chybí hvězdička u sedmé kapitoly a ten druhý, že mám předepsané jen dvě kapitoly dopředu. :D Omlouvám se. :D

Na dnešek jsem díl ale vůbec neplánovala. Že tady je, tak za to může moje učitelka výtvarky, která mě strašně naštvala, potřebuji uklidnit, a poté taky Makkakonka, protože přidala taky novou kapitolu u svého příběhu! :3

Díl tedy patří hlavně jí, ale i všem dalším, kteří nechali hvězdičku či komentář u minulé kapitoly! :)

P.S. Nevím, kdy bude další díl. Hvězdičky a povzbudivá slova ale udělají hodně, tak se snažte. :D :)