Pohled očí psychopata

Mé jméno je ...

Podíval se mi hluboce do očí a svým sexy hlasem vyslovil své jméno, jeho rty se mírně pootevřeli, srdce mi bilo jako o závod. "Jerome" Tak zajímavé a tajemné jméno ještě více mě začal přitahovat. Čekala jsem, že se mě taky zeptám jaké je mé jméno, ale jen se na mě díval svým  pohledem. Viděla jsem jak natahuje svoj ruku na můj obličej. Odhrnul mi pramen vlasů a mírně mi dal vlasy za ucho. Zahlédl mi ještě jednou a silně do očí a vyslovil otázku "a jaké je tvé jméno, pokud mi to tedy řekneš" Polka sem a v  ten moment sem skoro zapoměla své jméno. "Annabelle" pozvedl jemně obočí "Dobře tedy ,Annabelle ty si tu nová?" "nejsem, bydlím tu přibližně 2 roky, otec mě tu nechal, bydlím s adoptivními rodiči" "tak vidím že jsme na tom poměrně stejně" Měli sme toho tolik společného až mě to děsilo. "nechceš si někdy vyrazit, mohly bychom zajít třeba do místního parku, pokud chceš jestli si nemyslíš, že jsem psychopat" Nevěděla jsem co říci, jestli toi příjmout ikdyž chci a nebo si něco rychle vymyslet a vyhnout se tomu. Rozhodla jsem se pro souhlas. "dobrá, a v kolik hodin a kde se sejdeme?" Usmál se a řekl "Lepší to bude, když už tam nebude tolika lidí tak hodí se ti to třeba kolem desáte hodiny večer?" 

"Dobrá, už se těším sejdeme se tu ?" 

"klidně" Oba sme se na sebe pousmali. "Už bych měl jít, tak tedy dnes" Kývla sem. "Měj se zatím pěkně kočičko" To je tak sladké srdce mi skoro vyskočilo. 

Viděla jsem jak odchází, stála jsem tak dokud nezalezl za roh. Otočila jsem se a šla svým opačným směrem rovnou domů.Konečně sem s úsměvem otočila klíčkemu, vyšla do dveří. Rodiče nebyly ještě doma. Tak sem šla do pokoje a hned sem si pustila nahlas hudbu do reproduktorů. Už dlouho sem necítilo to co ted, klid, lásku. Už jen čekám čím se to zas pokazí. Hodila sem tašku za dveře, zavřela je a převlékla si oblečení za podkolenky a vytahanou mikinou, stáhla vlasy do culíku. S pohodovým pocitem sem si lehla na postel vzala si na sebe notebook a projížděla různé blogy. Přemýšlela jsem pořád na Jeroma, nemohla sem ho vypustit ani na chvíly z hlavy. Měla sem představy o sebevraždách, ale ted, mám jiné představy, sexuální ale i romantické a roztomilé. Už sem jen čekala,kdy nastane desátá hodina.