My Dark Princ (ff Draco Malfoy)

18. Training

Předem bych se chtěla omluvit, že někde najdete Lomos místo Lumos. Nevím jak je to možné, ale pořád se mi tam to o pletlo. Toť vše.

Potichounku jsem vstoupila do Dracova pokoje.
Přišla jsem k jeho posteli a snažila se ho probudit. Jenom se převalil na bok a zase vklidu oddychoval.

Naklonila se k němu a trochu více nahlas jsem řekla: "Vztáváme Draco!"

Lekl se a instinktivně se po mně ohnal rukou. Jentaktak jsem uhnula.

"Promiň" omluvil se a vstal.

"Neměl's vůbec chodit spát." odvětila jsem a on se ušklíbl.

"Myslel jsem, že máme volno." okomentoval při oblékání džínů a trička.

Stihla jsem ještě zaregistrovat jeho břicho. Bylo jenom lehce vypracované, nejspíš z Famfrpálu. Skousla jsem si spodní red a lehce mi zčervenaly tváře.

Ty se přece nikdy nečervenáš!!! Co se to s tebou děje?! Okřikla jsem se když jsem zjistila, na co myslím.

"Tak honem." přikývl a chytl se mě za ruku.

Přemístění. Jinak se to popsat nedá. Je to nepříjemný pocit, kterého se nikdy nezbavíte. Jenom si na něj zvyknete.

Byli jsme v lese nedaleko městečka, kde pobýváme.

"Co budem probírat dneska?" zeptal se Draco a vytáhl hůlku.

"Co už umíme?" zeptala jsem se jak nějaká učitelka na pětileté děti.

Uchechtl se, ale odpověděl jako slušný žák.
"Teorii a Lumos Provazy." usmála jsem se.

Abych to vysvětlila. Znáte kouzlo: Pouta na tebe? Tak tohle je přesně to kouzlo, akorát ty provazy jsou nezničitelné. Ve vzduchu nakreslíte S a řeknete formuli: Pouta Lumos! a hotovo.

"Vysvětli pojem Lumos." další příkaz jako od učitelky z Mateřský školky.

"Lumos je extrémně složitá magie. Normální Lumos zvládne každý, ale Lumosovou magii jenom ti, co mají potenciál nebo dokonce talent. Ty máš talent a u mě se ještě neví." pronesl jako básničku a začal se smát. Přesně jako já.

"Co bys řekl, kdybych tě naučila Protecto?" zeptala jsem se a on vykulil oči.

"Jasně, že ho chci naučit!" vyhrkl rychle. Nejspíš abych si to nerozmyslela.

"Fajn. Pošli na mě smrtíči kledbu a pečlivě pozoruj co dělám." oznámila jsem a čekala na kouzlo.

"Avada Kedavra" řekl s hůlkou napřaženou před sebe. Vyloudil se z ní zelený blesk* a ten mířil ke mně.

Pozvedla jsem hůlku a usmála se.
"Lumos protecto" pronesla jsem a z mojí hůlky vylétlo světlo, které se sformovalo do štítu.

Trochu mě to udivilo. Předtím to byla tlustá světelná stěna, ale teď jenom zářící ale průhledný kulatý štít.

Kledba se dotkla štítu ten ji okamžitě vstřebal a pak zmizel.

"Viděl's všechno, co jsem udělala?" optala jsem se zase.

"Zveela jsi hůlku a prostě řekla to kouzlo."

"Nene. Musíš se usmát. Ale jinak všechno správně." přikývl.

"Zkuz to." Vyvalil oči.
"Neboj. Bez kledby." ujistila jsem ho. Zase přikývl.

"Proč se mnou nemluvíš?" zeptala jsem se.
"Abysis to nerozmyslela." řekl, ale zdálo se, že lže.

"Fajn. Tak si to zkuz. Chceš jít ještě dneska spát?" zeptala jsem se provokativně.

Bylo sice teprv 11. Ale určitě by chtěl ještě spát. Kdo taky ne? Asi já...

Zpět do reality.

"Lumos protecto." řekl a křečovitým ůsměvem. Nic se nestalo.
"Nic si z toho nedělej. Teď se zaměríme na tvůj ůsměv. Zkuz jenom trochu lehčí. Je moc křečovitý." pokárala jsem ho.

Řídil se přesně podle mých indtrukcí a za hodinu už to uměl.

"Teď natvrdo. Vrhnu na tebe kledbu a ty se jí ubráníš." řekla jsem a on už po druhé vykulil oči.

Odstoupila jsem si a on stiskl svou hůlku silněji.

"Avada Kedavra" ozvalo se lesem už po druhé.

Udělal všechno naprosto správně. Vyšlo mu to.

Oddychl si.
"Co teď?" zeptal se a já se ušklíbla.

"Nechceš už jít zpátky. Měl by ses na zítřek vyspat." odpověděla jsem a on se pousmál.

Tenhle ůsměv si měl použít při obraně. Pomyslela jsem si, ale dál už jsem to neřešila, jelikož jsem ho chytla za ruku a přemístili jsme se zpátky k nám.