Fake Holidays (Book 2)

8. Všechny ty pocity.

*z Louisova pohledu*

Nevím, jestli jsem nějak psychicky narušen, ale ten fakt, že nás Jannet spolu viděla, mě vzrušoval. Rozhodně bych ale byl nerad, kdyby nás načapala při něčem intimnějším, eh. Nechtěl jsem ji ztratit. Měl jsem ji rád a vážil jsem si jí jako ženy a milující krásné manželky. Samozřejmě tu šlo taky o děti. Vlastně především o ně...Co to tu ale plácám? Mluvím, jak kdybych měl v plánu se s ní rozvést kvůli chlapovi, kterého jsem neviděl patnáct let. Začal jsem o tom celém tak nějak přemýšlet. Přemýšlel jsem tak usilovně, až jsem si myslel, že se mi z hlavy kouřilo. Nedošel jsem však k žádnému závěru – jak nečekané. Celá tahle prekérní situace je prokletě zamotaná. Nechci nikomu lhát, ale nerad bych lhal sám sobě. Jsem takto šťasten? Opravdu chci žít tímto způsobem? Samozřejmě, že to chceš, Louisi. Okřikl jsem se v duchu.

Kdykoli jsem mluvil s Jannet, něco uvnitř mě se svíralo a sžíraly mě pocity špatného svědomí ze lhaní. Ptávala se mě: „Louisi, nechtěl bys mi něco říct?" Přece jsem jí nemohl to říct na rovinu bez veškerých servítek: „Hele, promiň, ale už k tobě nějak nic necítím. Děti samozřejmě miluji, ale k tobě jsem nějak přestal chovat své city. Je mi to líto, rozvedeme se, ano?"

Kéž by to bylo v životě tak jednoduché a člověk mohl říct, co si myslí bez nekonečného rozmýšlení, zda to toho dotyčného nikterak nezraní...

Stejně nám to s Jannet v posledních dnech moc extra neklapalo. Když se snažila být atraktivní, milá a přitažlivá, nebo měla choutky, já ji se zavrčením odstrčil od sebe, zhasnul lampičku a otočil se na druhý bok. Vím, že to bylo vůči ní dost nefér, ale já si nemohl pomoct. Strašně moc mě rozčilovala a to k tomu nemám ani pořádný důvod.

S Harrym jsme se náš specifický „vztah" snažili tutlat, jak jen to šlo. Přes den jsem zůstával s Johnym v herně, protože jsem se od té doby neodvážil vytáhnout paty z hotelu. Věděl jsem, že bych měl takovou smůlu a Jannet jako naschvál mě přišla zkontrolovat. Scházeli jsme se tedy v noci, když celý hotel dřímal. Naše místečko představoval nevinný zastrčený altánek kousek za hotelem. Byl v zimní zahradě, takže tam bylo teplo. Bylo to nádherné místo plné květin, nejrůznějšího ptactva a exotických a orientálních vůní. Po bílém dřevěném altánku se pnuly liány nejspecifičtějších rostlin a dole se krčily levandule, ve kterých jsme se obvykle váleli.

„Miluji tě," říkal Harry pokaždé, když jsme skončili na zemi ve šťastném objetí.

Tentokrát jsem ho však neodbil, ba naopak jsem mu opáčil stejnou formou věty.

Moc dobře jsem si uvědomoval, jak špatný jsem člověk a že si tohle má rodina nezaslouží, ale Harryho hřejivý úsměv a zářící oči s jiskřičkami uvnitř mě pokaždé přesvědčily o opaku. S ním jsem se cítil být lepší, milovanější.

„To mi zase utečeš? Je ti jasné, že tentokrát tě nenechám odejít," zašeptal Harry páteční půlnoci na našem oblíbeném místě.

„A co mám asi dělat, Harry?" zamumlal jsem smutně do jeho hrudi.

„Zůstaň tu se mnou, prosím. Chci být jen s tebou. Nenechávej mě tu znovu. Lou. Uvědomuješ si, že nám zbývá už jen týden?" vypadal opravdu zdrchaně.

„Já si to moc dobře uvědomuji, tak mi to prosím nepřipomínej," odfrkl jsem si. Srdce mi ale poplachem poskočilo. Začal jsem panikařit. Měl pravdu. Přesně za týden nám tu končí pobyt a musíme se vrátit zpět do Londýna. Oční víčka jsem k sobě pevně přitisknul a potlačoval slzy, jak jen to šlo. V krku jsem měl knedlík velikosti fotbalové míče.

„Pouze konstatuju, že nám moc času nezbývá. Pokud to neřekneš Jannet, tak...," zadrhnul se, protože nevěděl, jak má dál pokračovat.

„Rád bych, ale co děti?" zašeptal jsem, „to jim přece nemůžu udělat. Jsou ještě moc malé, aby to pochopily."

„Chápu, tak si to ale prosím nějak v hlavě ujasni a rozhodni se, co chceš," zamumlal, zvedl se a odešel.

Nechal mě tam v té tmě příliš silných vůní úplně samotného...

A jsem zpět! Tahle část měla být opravdu zaměřená hlavně na všechny pocity, ale jelikož přidávám pátek, sobota, tak si to můžu dovolit, přidat jednu víc okecávací. :P Jinak vám strašně moc děkuji za příznivé komentáře k epilogu příběhu Since The Verry Beginning. Moc mě potěšily ♥. Za všechna přečtení, votes a názory jsem vděčná. J Love you all, Adel.xx