PŘÍTOMNOST
„Kdy mi už přestaneš lhát! Kdy přestaneš lhát svýmu bratrovi! Kdy téhle rodině řekneš konečně pravdu?!" Bobby si zatahal v silném rozhořčení za kšilt čepice.
Dean na oplátku sevřel opěradlo kuchyňské židle, až mu zbělely klouby.
„Mluvil si se Samem?!" spíš než otázka to vyznělo jako naštvané konstatování.
„Jistě! Na rozdíl od tebe! Protože mě, k čertu, zajímá, o co tady jde!"
Deana tohle lehkovážné nařčení z nezájmu dožralo. Tohle si, po tom všem, čím si s Nebem i Peklem prošel, nezasloužil.
„Tuhle hru na pravdu na mě nevytahuj, Bobby! Nemusela by se ti líbit!" varovně zavrčel.
„Zatraceně! Nikdo od tebe přece nechce, abys ji natíral na růžovo!"
Deana najednou něco přimělo zaváhat. Něco, co bylo silnější než jeho momentální zloba.
Něco, co zatřáslo jeho vzpurností vůči téhle konverzaci.
Cosi jako touha svěřit se a dosáhnout tím konečně úlevy. Možná... možná Bobby by mohl...
Kousal se do rtu, přemýšlejíc.
Avšak - nepostupuje své zatracení Bobbymu jen proto, aby si tím nemusel procházet Sam?
Když zavrtěl němě hlavou, Bobbyho to gesto nakrklo.
„Tuhle rodinu nerozbíjí pravda, Deane! To ty neustálý lži a tajnosti ji rozežírají! Takže nám projev aspoň trochu respektu a přestaň se chovat jak sobec!"
Zvedl k němu pohled. Jeho chvilková slabost byla pryč.
„Nemusím a ani tě nechci poslouchat!"
„Tak v tom se mejlíš, synku!"
„Ty nejsi můj otec!"
Bobbyho výraz v tu chvíli přešel z překvapeného do raněného. Jen na vteřinu, než sklopil hlavu, aby ho před Deanem skryl. Znovu se tahal za kšilt, když mumlal. „Jo. Konfrontace s pravdou je i taková."
Dean se otočil k oknu. Tohle bylo bolestivé pro oba dva.
Všechna ta vyslechnutá a vyřčená slova ho pálila. Někde tam uvnitř, v místě, kde si myslel, že nic živého už nezůstalo.
Přejel si dlaní po hrudi. Měl by i ten žijící zbytek v sobě zadupat? Bylo by pak jednodušší odejít od těch, které miloval a kterým ubližoval?
Bylo by snazší podvolit se svému osudu, Nebi, andělům a říct ano Michaelovi, kdyby už mu na nikom nezáleželo a nemusel je chránit?
Pochopil a odpustil by dvěma andělským stvořením, které na něj dohlíželi od doby, co byl jedním z nich vytažen z Pekla, kdyby se ocitl v kůži jednoho z jejich bratrů?
Tohle nebude vědět, pokud se nerozhodne, že to vědět chce...
Možná se pak i zeptá Sama, co provádí za jeho zády, aniž by se bál odpovědi.
Otočil se zpátky k Bobbymu. Tady to všechno začalo... a tady to i skončí.
Nadechl si, když byl starším mužem přerušen.
„Zajel jsem k jednomu starému známému, abych zjistil věci, které se ti nebudou líbit," hodil na kuchyňský stůl něco, co vypadalo jako kopie stránek z hodně starých knih.
„Radím ti, aby sis na to sednul. Protože to dává smysl."
****
BUDOUCNOST
