Šarmantně okouzlující způsob zábavy

Já to chci!

Dnes jsem přešli tu zkurvenou řeku za kterou jsem před více jak týdnem byli zahnáni. Mé tělo trpí, už nezvládám myslet, když jdu, jelikož cítím jenom hroznou bolest v nohách. Cítím jako bych měl místo chodidel hřebíky. Mám pocit, že každou chvíli upadnu. Kručí mi stále v břiše, někdy se divím, že to neslyší ostatní. Neslyší, protože jim kručí v břiše úplně stejně.  Začínám pomalu přemýšlet nad tím, jaké by to bylo umřít. Smrt je blízko, blíže než kulky, který nám sviští nad hlavou, blíže než naše vlastní zbraně. Každého se dotýká a u některých zůstane tak dlouho, že je dostane. Cítím, že se mě nechce pustit. Brzy to příjde, příjde to vysvobození. Čekám na to. Těším se na to! Kde jsi smrti, když tě potřebuji?! Už nechci trpět, nemám na to sílu! 

Uvědomím si, že dýchám prach. Upadl jsem na tu hnusnou prašnou zem. Mám vůbec vstát nebo se mám vzdát? Co mám udělat? Já chci umřít! Chci to ukončit! Cítím hroznou potřebu se rozkašlat. Někdo mě zvedl a pleská mě po tváři. Jak mu mám říct, že chci umřít? Jak mu mám říct, že je tohle konec? Vzpomínám si na staršího bratra, který mě lechtal a já křičel, ať přestane, že mám dost, protože se brzy počůrám. Nikdy nepřestal, bavilo ho mít nade mnou moc. Jakou moc má ten člověk, co se mě snaží vzbudit? A kde je bratr se svým lechtání, když chci rozveselit? Je mrtvý. Smrt si ho vzala. A já chci jít za ním! Tak mě nech! Chci si s ním znovu hrát! Chci slyšet matku, jak na nás křičí, ať toho necháme. Chci poprvé spatřit otce, který odešel od nás dříve než jsem se narodil. Mám spoustu přání! Tak mi je dnes splňte. Prosím. Nikdy jsem o nic tak neprosil jako o smrt. A přesto otevřu oči. Ležím znovu na zemi a slyším střelbu. Je nade mnou, slyším to! Naposledy se zvednu. Usměji se, protože chci zemřít šťastný. Je to jako rána z milosti pro zvíře na honě. Pro zajíce, který nemůžu nadcházející zimu přežít. Teplo, které se mi zavrtá do srdce, je jako obejmutí. Obejmutí, které mi dlouhé roky chybělo.