Funny [Ashton Irwin texting CZ]

~11~

Příběh dosáhl tisíce přečtení a já jsem se rozhodla vám za to poděkovat novou kapitolou...
Info: Na mém profilu najdete nový příběh, jmenuje se Notes, budu ráda, když se na to podíváte :) 
Užijte si kapitolu a popřípadě mi zanechte dole nějaký komentář:)

Kdo by řekl, že mě týden někde může změnit.

Nestalo se nic převratného, o čem jsem mohla tvrdit, že mě to změní. A zároveň to celý bylo převratný, měnící mě. Vidět lidi, který jsou na sebe prostě milý místo toho, aby jste slyšeli nadávky lítající vzduchem jako by to bylo normální.

Bylo až zvláštní, jak moc jsem se lišila od člověka, který před týdnem seděl v tom samém autobuse a nedočkavě odpočítával minuty, aby se už vyjelo. Byl to můj první výlet někam dál, než je sousední stát a musím říct, že to stálo za to, šetřit si na to tak dlouho, ačkoliv to byl stupidní školní výlet.

Změnilo mě to, zjistila jsem, že lidi dokážou být i lepší, než jak jsem je já celou tu dobu viděla. Ukázalo mi, že když vyjdu, s úsměvem, s pomocnou rukou, že nemusím být sama... Že se jen potřebuju osvobodit od virtuálního světa, od toho, co je mimo realitu.

A uzavřela jsem se. Ten týden mi dal toho spoustu, ale to, co bylo špatný a co způsobil je, že jsem se tak strašně moc zakuklila sama do sebe, že to mrzelo mě samotnou. Ale jakoby to bolelo, když jsem se snažila s člověkem komunikovat, odhalovat se mu. Má nejlepší kamarádka najednou věděla minimum, což trvalo už trochu déle, ale jakoby to Španělsko jen zpečetilo a dodalo tomu pomyslnou korunku. Co se týče Ashtona... Cítila jsem se sakra nepříjemně.

Bylo to v pohodě, si psát, jak jsme si psali. Byla tam blízkost, šlo tam vidět, jak moc osobně jsme si psali... A mě to začalo být tak sakra proti srsti, že jsem se nedokázala chovat jako předtím. Předtím jsem to všechno říkala upřímně, ale teď, jako bych se musela přemáhat k něžnostem a na to jsem nedokázala najít sílu, nedokázala jsem v sobě najít to, co jsem tam měla ještě předtím, než jsem opustila tenhle autobus ve Španělsku.

Bylo jistý, že ten týden mi změnil život. Ačkoliv to byl jen týden v jiném prostředí a kultuře, ale všechno se ve mně zamíchalo dohromady, ať už pocity, nebo myšlenky.

A já musela první najít samu sebe, než se věnovat ostatním.