Dívka a Drak-Dokončeno

3. Kapitola

Nechtěla jsem jít domů všichni mi tam vynadaj a to by ste nechtěli zažít...nikdy bych si nepředstavila každý den nechodit bruslit na jezero, jezdit na vyjížďky, prostě je to ten nejhorší trest.

Pomalu jsem kráčela vstříc krutému osudu, krutou zimou, byla mi zima a chtěla jsem si dát už ten černý čaj. Došla jsem dovnitř, vyzula se a šla do pokoje.
,, Čekej !"ozval se pronikavý hlas.
,, Neřekl jsem že můžeš odejít !". Honilo se mi hlavou achjo zase taťka, nikdy mi to neprojde. Otočila jsem se s výrazem úplného nezájmu.
,, Měli jsme o tebe jenom strach, dohodli jsme se s mamkou, že ti nebudeme dávat zaracha". Rozzářili se mi oči, mohla jsem jít na vyjížďku na sedlo a bruslit a pozorovat draky.

Blížila se půlnoc a ostatní šli spát, neměla jsem večeři a to mi chybělo, měla jsem hlad. V hlavě jsem si říkala :,, Jdi se najíst, usneš"po nekonečném usilování se zvednout jsem nakonec polehonku sešla dolů pro něco malého k večeři.

V lednici byl sýr a na pultě chleba, to mi stačilo, najedla jsem se, ale mezitím se ozvala hrozná rána, jakoby do hlavy.

Vyběhla jsem ven bos, byla jsem zvyklá na zimu. Rozrazila jsem dveře a zase zloděj. Šla jsem k Amině.
,, Šikovná holka"a poplácala jsem jí po krku. Doufala jsem, že zloděj je jenom omráčený. Vytáhla jsem ho ven a přivázala kolem stromu, neměla jsem v plánu mu ublížit. Potom jsem si lehla a sledovala nádherné hvězdy, zvedla jsem a odešla do postele konečně spát.

Bylo obyčejné ráno, vůbec se mi nechtělo vstávat ale musela jsem, uslyšela jsem křik mého taťky:,, Co to má jako bejt, další zloděj!"
,, Jejda"vyběhli jsme s mým bráchou Mattem ven.
,, Ví tu někdo o co se jedná ?"
,, Včera v noci sem ho svázala". Zloděj se mezitím v poutech začal vrtět, probudil se z jeho zimního spánku.
,, Odvezeme ho do hor"
Taťka si vzal svojí klisnu Storm, pořádně svázal zloděje, nechtěli jsme ho dát nahlásit, chtěli jsme aby se poučil a už se nevracel. Ve vysokých horách daleko od nás byla rozbitá tátovo chatka, tam byli všichni zloději, táta je učil spolu vycházet a každý den tam město posílalo zásoby, aby potom ve městě (až se polepší) mohli pracovat.

Čekali jsme na dvoře, bylo asi tak 8 hodin ráno, přijel taťka dal jako vždy Storm mně abych se o ní postarala. S koňmi jsem to uměla nejlíp.
,, Tak pojď Storm deme"pospíchala jsem do stáje, měla jsem zase krutý hlad. Vyhřelcovala jsem ji a dala něco k snědku. Všimla jsem si pak v rohu krabice a tam spal Lojzík, dala jsem mu mléko a granule a sama se šla konečně najíst.

Můj brácha byl šéfkuchař a udělal mi vajíčko se slaninou a chlebem. Stačilo mi to, šla jsem se nahoru oblékat, měla jsem v plánu jít na sedlo, ale ve dveřích jsem viděla bráchu.
,, Odvčera jsem tě moc neviděl, no du do práce tak ahoj"měl smutné oči a přišlo mi že něco tají, nejsme si vůbec podobní a opravdový brácha by byl bilionkrát horší, šla jsem ho obejmout a pak zmizel ze dveří.

Na nic jsem nečekala vzala batoh a jela na sedlo. Vzala jsem si sebou Aminu a cválala přes nekonečnou cestu.
---------
Tento díl kratší, omlouvám se. A ještě něco, tyto části vůbec nesouvisí s popisem ale musíte být trpělivý.
adela358