Dívka a Drak-Dokončeno

12. Kapitola

Mezitím co jsme leželi v příkopu, viděli jsme před sebou nádherného zimního draka. Několikrát jsem si promnula oči, jestli je to opravdu pravda a když už se to zdála jako pravda, schovala jsem se pod kožich, který jsem měla na sobě. Drak byl mohutný a v očích byly jiskry radosti. Jeho křídla byla okolo nás. Uvědomila jsem si, že vichřice může trvat i několik hodin a že nemůžu utéct ze skrýše dračích křídel. Filip omdlel, měl strach. Zvedla jsem se od svého kožíšku, který jsem měla na sobě abych se schovala, už jsem se ani nebála. Šla jsem k jeho pravému křídlu abych se koukla blíže a tím ho i lépe poznala. Podívala jsem se do jeho očí, byla to dračice😂. Všimla jsem si ošklivé popáleniny, opatrně jsem se jí dotkla. Zasténala a z oka jí vypadla zmrzlá slza. Těžce padala ale pak se na zemi roztříštila na milion kousků. Vzpomněla jsem si že mám schovanou tu mast od Tanarys. Běžela jsem pro ní a namazala drakovi křídlo rána se začala pomalu hojit.
,, Jak se jmenuješ ?"zeptala jsem se. Drak do mě šťouchl hlavou a řekl:,, Adara..."
Mluvil velmi chraptivým hlasem. Potom co mě to dráče kouslo jsem rozuměla jejich řeči, měla jsem dračí schopnosti. Můj sen se vyplnil, utvořila jsem si pouto s drakem.
,, Vezmu tě tam odkud pocházím"řekla Adara. ,, Dobře, není to moc daleko ?"
Měla jsem strach a přece jenom jsem jí nemohla věřit ale zkusila jsem to, protože draci byli od pradávna inteligentní ale i pomstychtivý. Vichřice už skončila a já Filipovi napsala do sněhu vzkaz: ,, Šla jsem domů, Robin"
Pomalu jsem popošla k Adaře, která čekala shrbená aby jsem mohla nasednout na její hřbet. Pomalu jsem se zapřela o ledový mohutný osten na boku a vyhoupla se jako na koně. Jenže to bylo jiné, byla jsem mnohem výš než kdy jindy. Adara byla ladná, něžně se odrazila od země a vzlétla. Pevně jsem se držela okolo jejího krku. Letěla nad lesem a letěla jako když k sedlu. Opatrně letěla dolů a přistála na sedle. Potom šla krokem k Naději.
,, Odtud pocházím"řekla smutným tónem a zadívala se na krajinu.,, Aha"dodala jsem, radši jsem se neptala co se stalo abych jí nepřipomněla nějakou krutou věc.
,, Vezmeš mě domů ??"zeptala jsem se v domění že na minulost zapomene.,, Ano".,, Děkuju"
Stejným způsobem jako předtím jsem na ní nalezla a letěli jsme ke mně domů. Přistála na naší louce.
,, Musíš to dojít sama, někdo by si mě všiml a upálil, ahoj Robin"řekla se strachem a odletěla.,, Ahoj Adaro"odpověděla jsem do prázdna. Došla jsem domů pěšky, očividně jsme měli návštěvu, protože tu byl kočár s koňmi. Otevřela jsem dveře, ale jelikož mamka, Matt a nějaký pán měli večerku neslyšeli mě.
,, Ahoj"oznámila jsem svůj příchod. Mamka, Matt a ten pán se otočili, ten pán byl mimochodem můj táta David. ,, Ahoj"řekli všichni najednou.,, Nemusíš mi nic vysvětlovat, tady David mi všechno řekl, jaktože si byla tak dlouho pryč"pohodovým hlasem řekla do ticha. Šla jsem nahoru a byla jsem šťastná, že už nemusim nic vysvětlovat a můžu si jít odpočinout i když bylo odpoledne. Byla jsem utahaná a šla spát, nemohla jsem se dočkat na nový den.
--------------
Zítra možná vydám 13. Kapitolu, ale ještě uvidim. Pište komentáře, doufám že se vám díl líbil.
adela358