Sázka nebo láska upíra ✔

Jack a Epsilon s puškou..

RIK
Pomohl jsem jí na nohy a pak odešel za roh. Musíme odejít. Z mého přemýšlení mě vytrhla Wendy "copak?" Zeptala se.
"Nic jen..Musíme odjet..a ty s námi"
"Víš co jsem ti řekla..vrátím se až budu chtít.." odběhla pryč.
Po pár minutách se jako myška přikradla ke mě i s kufrem. "Musíme už jít" pošeptala mi. Kývl jsem. Odcházel jsem s ní v patách, ale zastavil nás povědomí hlas. "Kam jdeš? To mi nemůžeš udělat prosím zůstaň.." jasně kdo jiný James.
"Ty hajzle proč jí nutis odejít.."zakřičel.
"Nenutí mě odejít chci sama.." ohradila se.
"Proč? Myslel jsem že.."řekl poraženým hlasem.
"To jsi ale..já nevím jasný..prostě jdu si najít byt, práci, odstěhovat se z Shadowillu do Kalmontu..a už nikdy se nevrátit..je to hrozný tlak" vyhrkla. "Ale Wen.."ozval se Blake za námi. Ten mi tu tak chyběl..už tak mi je špatně..myslí to snad Wen vážně..
"Nepřerušuj mě.. všechny jsem vás ráda poznala ale způsobila jsem až moc změn..je to složitý..nechci aby jste se kvůli mě měnili.. a už vůbec ne bojovali.." vyhrkla a odešla.
WENDY
Vyběhla jsem a nechala je tam. Naštěstí tam zůstali.. ale se zlomeným srdcem a dvěma nesrdci.. Ach jo. Proč nemůžu patřit chlapíkovi s kapii a kosou.. šla jsem do lesa hlubšího a hlubšího. Byla zima čím dál tím větší. Kufr v mé ruce začal být také těžší. Bylo už hodně pozdě prostě jsem šla celý den. Uslyšela jsem susteni listů a křupání větviček. "Je tam někdo?" Ty jsi ale génius jistě že tam někdo bude..
Ze křoví na mě najednou koukala hlaveň brokovnice. Dala jsem ruce do obrané pozice a začala jsem říkat "Prosím počkejte.. jen jsem chtěla říct před tím než umřu..vždy jsem říkala že si pro mě přijde týpek s kosou s černé kapii ale prosím vyslechnete mě. Jsem obyčejná holka co se vsadila a změnila nesmrtelný život nejspíš sedmi bytostem..Mám je ráda ale utekla jsem protože po mě chtěli odpověď na to kogo miluju.. to ale nevím ani já..tak a teď mě prosím zastřelte nejlepší by bylo do srdce to by byla rychlá smrt..dokážete mi toto přání splnit?" Zeptala jsem se.
"Ne" odpověděl mi příjemný hlas a pokračoval "tvůj příběh je hezký..Víš tady zůstat nemůžeš mám kus odsud chatu abych ty obludy udržel dál tak jsem ozbrojen. Můj syn se postará aby si se dostala v bezpečí pryč a teď pojď ráno vyrazíte.." z křoví vyšel mile vypadající stařík..dobře mladý muž..kolik je asi jeho synovi.
Po chvíli chůze jsme došli k velkému srubu "Jacku?!"Křičel asi na syna. Po chvíli se otevřeli dveře a v nich stál sladký klučina. Byl okolo mého věku měl černý oči a vlasy na střední délku měl rozcuchane ale tak aby i to rozcuchani mělo řád. Postavou byl svalnatý a hubený, vysoký. Hmm tomu říkám kus. "Ahoj kdo ty jsi?"optal se mě.
"O jo já no jsem Wendy.." koktala jsem.
"Jack"odpověděl na nepoloženou otázku.
"A mě říkej jenom Epsilon" řekl muž.
"Epsilon ?"zopakovala jsem.
"Ano celým jménem jsem Emilian ale nesnáším to tak mi říkej jenom Epsilon."řekl
"Ano" řekla jsem.
Vešli jsme do srubu a já hned vlezla do postele.