HOPE | Sterek | cz

V. Brain Storming

Přišel jsem domů, shodil jsem ze sebe mikinu a rovnou se šel osprchovat.

Když jsem byl čistý a v pyžamu, unaveně jsem si lehl na postel a chvíli koukal do stropu. Dostavila se únava z předešlé noci, kdy jsem skoro nespal.

Měl bych si udělat úkoly, blesklo mi hlavou a líně jsem se podíval na stůl a batoh pod ním, na který jsem od začátku roku nesáhl. Aby jo, vždyť od začátku roku uplynuly dva dny. Začnu zítra, řeknu si a převalím se na břicho. Stejně jsem teď na úkoly moc unavený.

A tak jen ležím a přemýšlím.

Přemýšlím nad tím co se stalo od té noci až do teď. Mohl mít Scott s tím kousnutím pravdu? Vlastně..Nikdy by mi nelhal. A zvlášť v tomhle. Proč by si to měl vymýšlet? To neměl v povaze. Ale je taky možnost, že jen někde upadl a upadl do bezvědomí..co to plácám? Jak by se asi po tom mohl sám probudit a odejít?! Tahle možnost nepřipadá v úvahu. Halucinace? Scott mi nepřijde nijak duševně nemocný, ani jsem u něj nikdy o něčem podobném neslyšel. A navíc o tom mluvil tak přesvědčivě... Vlastně mu věřím. Věřím mu ve všem. Nikdy mi nelhal. Ale pokud mluvil pravdu, co to mohlo být? A jakto, že mu rána zmizela? Jak to, že zmizely otisky zubů? Říkal, že ho kouslo nějaké zvíře a slyšel...Vytí. Vlci tu ale nežijí. To vím jistě. Najednou jsem začal přemýšlet o tom, že by...to třeba..nemuselo být..zvíře, ale.. něco trochu jiného. Jediný mi na mysl přišel vlkodlak. Když jsem o tom dnes mluvil se Scottem, dělal jsem si z toho srandu, ale teď, když jsem byl sám, mi to tak vtipný nepřišlo.

I přes únavu jsem vyskočil z postele, přinesl si do ní notebook a dal se do hledání informací o vlkodlacích. Nacházel jsem hlavně slova jako : lykantropie, úplněk a proměna. Dočetl jsem se toho spousta a pokud to Scott vážně má, nejspíš to nebude lehký. Vlkodlakem se člověk stane buď tím, že se narodí do rodiny vlkodlaků, ale rozšířenější způsob proměny je kousnutím. Tohle začíná být zvláštní. Jiným názvem se vlkodlaci nazývají lykantropové nebo vlčí muži. Ve středověku podle pověstí existovali i lidé, kteří tzv. vlkodlaky lovili - lovci.

Četl jsem dál a dál a nacházel čím dál tím víc znepokojující informace.

Největší síly mají vlkodlaci dosahovat při úplňku. To dávalo smysl. Přejel jsem na kalendář a našel si nejbližší úplněk. Má nastat už pozítří v noci. Je sice možný, že nic z toho není pravda a jen zbytečně vyšiluju, ale radši bych si o tom měl se Scottem promluvit.

Zítra to udělám, řekl jsem si, zaklapl notebook a vlezl si do postele. Byl jsem už doopravdy unavený. A i když bylo teprve osm, těšil jsem se až se vyspím. Zhasl jsem a chvíli ještě na boku pozoroval načervenalou oblohu za oknem a přemýšlel o dnešku.

Ten muž, co nás vyhnal, to byl Derek Hale. Teda aspoň myslím. Pamatuju si na něj. Chodil k nám na školu a byl o něco starší. Vím, že byl vždycky ten nejlepší. Uměl skvěle basket, byl hezkej a každá holka o něm básnila. I má tehdejší kamarádka Annie. Bylo nám tehdy asi deset a jemu myslím něco kolem sedmnácti. Pamatuju si na ty jeho pronikavé oči, které měnili odstíny podle světla a tmavé vlasy. Teď jsem si tím zcela jistý. Byl to on.

Ale co tu dělal? Proč byl tak naštvaný? Dobře, to asi proto, že jsme mu vlezli na pozemek. Ale.. Jak věděl, že ten inhalátor patří Scottovi? Byl tam snad tu noc? Měl něco společného s tou vraždou? Rozhodně vraha připomínal. Ta jeho kožená bunda, džíny a ledový pohled... upřímně : běhal mi z něj mráz po zádech. Proč se sem vůbec rozhodl vrátit? Po čem jde? Co chce?

Vzpomínka na jeho tvrdý pohled mi ještě chvíli nedala spát, ale pak jsem díky únavě usnul tvrdým spánkem.