HOPE | Sterek | cz

VIII. He can help you!

Bylo těžké Scotta přemluvit. A taky, že se mi to tak úplně nepovedlo. Ten tvrdohlavec odmítal připustit, že by mohl Allison ublížit. Ale nakonec jsem ho dohnal k alespoň malé alternativě a to navštívení Dereka. Došlo mi, že když on je taky vlkodlak, určitě o tom ví mnohem víc a dokáže Scotta něco naučit. Stále jsem z toho chlapa byl trochu nervózní, ale už to nebyl jen strach. Už jsem se ho nebál. Možná trochu. Ale na tom nezáleželo.

,,Cože?! Navštívit toho Dereka Halea...očividnýho vraha?!" valil oči Scott, když jsem mu řekl o mém návrhu ve škole.

,,Jo, toho. Znáš nějakýho jinýho vlkodlaka tady v okolí?" odpověděl jsem mu.

,,A .. kdy?" zeptal se a já už věděl, že s tím sice moc nesouhlasí, ale udělá to. Dokázal jsem ho odhadnout.

,,Hned po škole. Zajdem tam, on ti dá nějakej úvod do vlkodlačství nebo.. tak něco a ty budeš připravenej hrát i jít na to rande. To zní jako fajn plán ne?" a navíc znova uvidím Dereka, dodal můj mozek. Neumím to vysvětlit, ale něco na Derekovi bylo.

,,Dobře, beru. Ale pokud mi zakáže tam chodit, tak má smůlu." řekl a tak jsme tuhle debatu ukončili.

«««----»»»

,,Co když tam nebude?" obával se Scott.

,,Tak jsme v háji. Teda spíš ty a Allison. Mimochodem, tak co Allison?" laškovně jsem na něj kývl.

Usmál se. ,,Je úžasná. Ty její vlasy a postava a úsměv a smysl pro humor a oči.." zasnil se.

,,Wow a to jí znáš dva dny." poznamenal jsem po pravdě.

,,To stačí. Včera jsme se seznámili a já.. jí chtěl pozvat na ten zápas a na to rande.. ale nestihl jsem to a pak.. ještě ten den přijela na veterinu celá vyděšená, ale pořád krásná a .. Já jí to fakt řekl a .. ona souhlasila!" Scott byl štěstím bez sebe.

,,Páni fakt, gratuluju! A co dneska? Byl jsi s ní nějak v kontaktu?" zpovídal jsem ho. Byl to můj nejlepší kámoš a v tomhle jsme jeli spolu.

,,No vlastně.. při přestávkách a taky s ní mám biologii a matiku, takže jsem jí viděl." vyprávěl Scott.

,,Jo, na tý matice jsem byl taky." přitakal jsem.

,,No a.. co ty a Lydie?" zajímal se Scott.
,,Ani se neptej, pořád je s Jacksonem.." popravdě pro mě teď byla Lydie druhořadá. Myslel jsem spíš na to, co se v uplynulých dnech stalo a na ní jsem tak nějak neměl čas ni chuť myslet. S ní to nikam nevedlo.

,,Aha." hlesl Scott a pokýval hlavou.

,,Ale včera u mě byl Derek..." řekl jsem nesměle. O tomhle nevěděl a hned jak jsem to vyslovil, uvědomil jsem si, že vlastně nevím proč mu to říkám.

,,A..? Co u tebe dělal?" ptal se Scott.

,,Vlastně mi vyhrožoval, ať na to rande nechodíš a tak a potom.. se proměnil. A víš.. když jsem viděl co se s ním stalo a .. co se zítra má stát s tebou.. začal jsem to brát tak trochu vážnějš než předtím. Ty bys taky měl.."

,,Já to beru vážně." přisvědčil.

,,Scotte on měl tesáky! Bylo to ... děsivý! A upřímně doufám, že se to naučíš ovládat." řekl jsem.

,,Neboj. Já to zvládnu." věřil si. ,,Ale Derek mě dost děsí."

,,Mě taky." povzdechl jsem a přenesl pohled na cestu před sebou. Představoval jsem si jeho tvář. Tu ze snu, ze skutečnosti i tu, když byl ještě na škole. Doufám, že ho najdeme.

«««---»»»

Pozůstatky velkého rodinného domu, zničeného požárem, stály kousek od začátku přírodní rezervace v Beacon Hills a vše nasvědčovalo tomu, že v domě už léta nikdo nebyl. Okna byla rozmlácená nebo zaprášená, střecha se na pár místech propadala a ošuntělými dveřmi nejspíš nikdo moc nechodil. Tohle byl dřívější domov Dereka Halea.

Před domem parkoval černý chevrolet a já usoudil, že jeho majitel by nemusel být daleko.

,,Tak..co teď?" nervózně jsem postával před domem. Scott nahlížel do oken.

,,Dereku..?" vykřikl najednou Scott. ,,Dereku já vím, že jsi tady!"

Nic. Ticho.

,,Asi tu není.." poznamenal jsem. Začínal jsem být vážně nervózní.

,,Dereku!" křikl znovu Scott a pak směrem ke mně poznamenal : ,,Cítím krev."

Já se rozhlížel kolem.

,,Odkud?" zeptal jsem se ho.

,,Počkej, něco slyším."

No, jasně, vlkodlačí sluch.

,,Pojď." řekl Scott a vtrhl dovnitř. Já zmateně vyběhl za ním.

,,Podívej se tady dole, já prohledám patro." rozkázal.

,,Scotte počkej, co hledáme?" vyjekl jsem rychle.

,,Dereka."

So guyys, je tu další kapitola, doufám, že nejste nějak zklamaní. Teď to nabere docela spád, to říkám předem. :D
A hlavně vám chci prostřednictvím tohohle textu poděkovat za ta úžasná čísla u příběhu! Vypadají krásně, if you know what i mean (690 přečtení, 69 hvězdiček..3:] )
Ale opravdu, moc to pro mě znamená, že se ten příběh tak chytil (pro mě tohle je fakt neskutečný, je to poprvé:O) .
Děkuju <3