Cullenovi a oživlé živly

Svatební den II. část

Lenka

Probudili mě sluneční paprsky. Trochu jsem se protáhla a podívala se na hodiny. Bylo osm hodin ráno. Než jsem stačila vyskočit z postele, vtančila mi do pokoje Alice. ,,Vstávat, vstávat." ,,Jo už jsem vzhůru." Usmála jsem se na ní a vyskočila jsem z postele. ,,Dobře takže máš půl hodiny na snídani a další půl hodiny na osobní hygienu. Pak přijď za mnou do mojí a Jazzovi ložnice. ,,Rozkaz generále." Odpověděla jsem jí a vyběhla jsem do kuchyně. Ještě jsem si stačila všimnout, jak na mě Al vyplázla jazyk. ,,Ahoj Esme." Pozdravila jsem jí a pustila se do výborné snídaně. ,,Dobré ráno Leni." Oplatila mi s úsměvem. Když jsem dojedla, tak se v kuchyni objevila Alice s Edwardem. ,,Denaliovi tu budou za deset minut a zen zbytek začne přijíždět za dvě hodiny." Oznámila Alice Esme a já jsem se kolem nich prosmýkla a vydala jsem se k sobě do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu. Hotová jsem byla akorát na čas. Jen co jsem vylezla z koupelny, přiběhla Alice do mého pokoje. Bez řečí mě chytla za ruku a odtáhla mě do jejího pokoje. Tam už na mě čekaly Rose a Bella. Alice mě posadila do křesla. ,,Teď zavři oči a neotvírej je." Přikázala mi. Uposlechla jsem jejího rozkazu. Pokojem se rozlehla hudba a holky se pustili do práce. Ze začátku mě napadlo, že než to holky dokončí, tak bych si mohla schrupnout, ale pak se ozvala Alice. ,,Ať tě to ani nenapadne." Její hlas měl jemně výhrůžný podtón. Takže jsem raději, zůstala vzhůru celou dobu. Cítila jsem lehké závany větru, jak kolem mě holky běhaly. Po pro mě hrozně dlouhé době, jsem se už konečně směla podívat. V zrcadle jsem uviděla nádhernou dívku. Dlouhé vlasy měla vyčesané do vysokého drdolu, z kterého na několika místech splývaly volné prameny. Líčení měla laděné do jemné světle modré barvy a rty byli namalované na světle růžovo. ,,Tak co tomu říkáš." Zeptala se po chvíli mého mlčení Alice. ,,Je to dokonalé." Vydechla jsem a obě jsem je objala. ,,Moc vám děkuji." Usmála jsem se na ně. Rose s Bellou odešly, aby se také b upravily a Alice mi pomohla do šatů. Když už jsem byla připravená, tak se Alice také odešla připravit a mě nechala o samotě v jejím pokoji. Jen co odešla, posadila jsem se k ní na postel a vzala jsem si do ruky knížku, co se povalovala na nočním stolku. Bylo to něco o bitvě u Little big Hornu. Podle toho mi došlo, že tohle nebude knížka Alice, ale Jazze. Usmála jsem se a knížku jsem vrátila na její místo. Pak jsem zaslechla klepání na dveře. ,,Dále." Vyzvala jsem klepajícího. Byla to Esme. ,,Ahoj můžu dál." ,,Jistě." Usmála jsem se na ní a ona mi úsměv opětovala. ,,Tak jak se cítíš?" Zeptala se mě a posadila se vedle na postel. ,,Na jednu stranu jsem nervózní, ale na tu druhou se hrozně těším." Přiznala jsem se Esme. ,,To znám." Zašeptala mi do ucha Esme a obě jsme se tomu srdečně zasmály.