Ďáblův syn

11. kapitola

Boy Epic-Tell Me You Love Me

Anitta
S Twanem a ostatními kamarády, co jdou s námi, vyrazíme k Dankovi. Cesta tam nám trvá chvilku. Během té cesty se s Twanem držím za ruku a ustavičně přemýšlím, co řeknu Dankovi. Twan si mého zamlklého výrazu všimne a pohladí mě po ruce.

"Na co myslíš?" Zeptá se mě a já pokrčím rameny. Nemohu mu říct, že myslím na Dankmara a že jeho miluji také, a strašně moc. Podívám se opatrně na Twana a prohlédnu si ho. Je to strašně hodný a milý kluk. S ním by se každá žena měla doslova jako v nebi, ale je to opravdu to, co chci? Chci se nechat připoutat ke klukovi, který není pro mě? Mám být poslušná a poslouchat svého otce a dělat vše, co se mi řekne ale...Opravdu jsem taková? 

Tohle je můj život. Měla bych si ho zařídit tak, jak chci já. 

"Ještě pořád chodím s Dankem a nemyslím si, že to bylo jenom okouzlení." Sklopím smutně zrak a zadívám se na zem. Twan si povzdychne a zastaví se. Nepodívá se na mě a zavře oči. 

"Jestli to je opravdu tak, tak by jsi s ním měla zůstat. Nemusíš si mě brát. Věděl jsem, že něco není v pořádku. Žijeme spolu už odmalička. Poznám, když se ti něco nelíbí. Proto tě prosím, buď aspoň ty šťastná. Aspoň jeden z nás bude šťastný." Řekne smutně. Do očí se mu ale nepodívám. Nemohu.

"To ne. To neříkej. Vezmu si tě. Ona si tě nezaslouží. Zasloužíš si být šťastný" bohužel falešně se na něj usměji. Twan mi úsměv oplatí ale zavrtí hlavou. 

"Jdeme se bavit, tak teď na to nemysli" ani se nenadám a už stojíme před hotelem, kde všichni bydlí. Nadechnu se a vejdu dovnitř. Otočím se na Twana.

"Ty půjdeš se mnou a vy" pohlédnu na ostatní. " tu počkejte" otočím se zpět a s Twanem ruka v ruce se vydáme k výtahu. Zmáčknu požadované číslo a už jedeme. Výtah cvakne a my vyjdeme. Těsně před dveřmi mi Twan pustí ruku. Zaklepu na dveře a hned mi otevře Jackson.

"Ahoj, pojď dál" pozve mě dovnitř. S Twanem společně vejdeme. Už v chodbě slyšíme, jak se v obýváku Dank s Damonem dohaduje. Zastavím se a otočím se za Twanem za mnou. Má vystrašený pohled a kouká někam za mě. Ví, kdo a co je Dankmar Walker zač. Vezmu Twana za ramena a povzbudivě je stisknu. Pusou naznačím, aby byl v klidu. Otočím se zpět za Jacksonem, který nás pozoruje. Jde první a my za ním.

"Danku, myslím, že by jsi se měl uklidnit." řekne a sedne si na sedačku Jackson. Kouknu nejdříve na Damona a ten se zahledí za moje rameno, kde stojí Twan. Něco si pro sebe řekne a vystrašeně otevře oči. To mě zmate. Pak rychle sjede pohledem k Dankovy, který zrovna vychází z kuchyně s rumem v ruce. Během sekundy je u něj.

"Danku. Já-já potřebuji ještě nůžky, jsou v jedné z těch skříněk." Pošle ho zase zpět do kuchyně Damon. Dank se neochotně otočí a jde pro nůžky a něco zamumlá. Neviděl nás. Damon ke mě v sekundě přiběhne. Oči mu svítí zlatě.

"Anitto!! Co jsi to udělala!! Proč je tu on??! Co to má znamenat? Proč si ho chceš vzít? Vždyť chodíš s Dankem." V panice si rukama projede svoje uhlově černé vlasy. " On ho zabije. A tebe taky" šeptem se mě začne vyptávat a zároveň vyčítat. Pokrčím rameny a nevím co mám dělat. Twan za mnou sebou cukne.

"To je na dlouho. Ale musím mu to říct. Nemohu ho podvádět." Řeknu tiše a smutně. Damon se chytne za čelo. Vypadá nervózně.

"Tady nejsou!!" Ozve se z kuchyně. Damon se tam podívá a zase zpět na mě. Jde vidět, že mu to v hlavě šrotuje. Twan mi poklepe na rameno.

"Anitto? Jsem trochu zmatený, tohle není Dankmar Walker. Tedy co vím" pošeptá mi ale ani se nehne. Damon ho vezme na vědomí.

"Aha. Tak to jsi teda ty." Chápavě pokývne hlavou. Zatne naštvaně čelist. Směrem k Twanovi prohodí.