Kiss Me, please [book 2]

Chapter 12

Šli jsme v tichosti vedle sebe a oba jsme byli ztraceni ve svých vlastních myšlenkách. Já a možná i Jack nevěděl, jak naší konverzaci začít. Vím, že možná přeháním, ale ...

,,Takže, co se děje?" zeptal se a tím přerušil ticho mezi námi. Podívala jsem se na něj a naše pohledy se téměř okamžitě vpily do sebe. Z jeho očí jsem mohla vyčíst lásku, zmatek, nejistotu a možná i trošku hněvu. Rychle jsem svůj pohled sklopila k zemi a pokrčila jsem rameny.

,,Nic," odpověděla jsem tichým hlasem. Jack se uchechtl.

,,Grace, to vykládej někomu jinému. Vážně si myslíš, že jsem takový idiot a že si nevšimnu toho, že se mé přítelkyni něco stalo nebo, že se jí něco nelíbí?" zeptal se mě a zůstal stát na místě. Já jsem to nejdříve nezaznamenala a pokračovala jsem v cestě, tedy do té doby než mě Jack zastavil. Chytl mě za ruku a přitáhl si mě k sobě.

,,No tak. Řekni mi prosím, co se děje. Pořád se snažím přijít na to, co jsem asi tak mohl pokazit, ale nic mě nenapadá. Včera jsem zažil jednu z nejúžasnějších nocí, kterou jsem kdy mohl zažít," řekl a zadíval se mi do očí. Při zmínce na včerejší noc jsem se začervenala. ,,Myslím to vážně. Nikdy jsem neměl takovou přítelkyni jako jsi ty. Jsi vyjímečná, nenahraditelná a nikdy, opravdu nikdy bych ti neublížil."

Po tvářích mi začaly téct slzy. Uvědomovala jsem si totiž jeho slova. Tyto slov chce slyšet každá dívka a mě se to právě teď splnilo. Max mi nikdy taková slova a tak mě tyto slova dostala do kolen. Ruce Jacka se přesunuly na můj pas. Přitáhl si mě k sobě a se strachem v očích si mě prohlížel. Snažila jsem se zastavit slzy, ale místo toho se to ještě zhoršilo. Nahlas jsem vzlykla a zabořila jsem svou tvář do jeho hrudi. Jack mě políbil na temeno hlavy a snažil se mě uklidnit.

,,Já ..." nevěděla jsem, co mu mám na to odpovědět.

,,Co ty?" chtěl znát mou odpověď. ,,Chci aby jsi věděla, že se pro mě po včerejšku nic nezměnilo. Prostě se to stalo a já jsem za to rád. Je to takové zpestření našeho vztahu. Moc dobře víš, že se to jednou muselo stát a doufám, že toho všeho, co se stalo nelituješ."

Chvíli jsme jenom stáli v objetí, dokud jsem se neovážila k odpovědi.

,,Ne, nelituju toho. Jenom ... Nikdy se ke mně kluk nechoval tak jako se ke mně chováš ty. Max mě po každé strávené noci prostě zvedl, řekl k tomu nějaký svůj nechutný komentář a prostě odešel s tím svým arogantním úšklebkem. Nikdy mi neříkal takové věci jako ty. Ráno jsem prostě nevěděla, jak se mám chovat. Bála jsem se a ..."

Nenechal mě doříct větu a místo toho mi vtiskl polibek na rty.

,,Nikdy bych ti nedal důvod se bát. Nikdy, to si pamatuj," zašeptal proti mým rtům a spojil naše polibky do dalšího polibku, který mi dodal odvahu ke slovům, které jsem mu chtěla tak dlouho říct...

,,Miluju tě."

______________________

Ahoj všichni!

Strašně moc se Vám omlouvám za mé obrovské zpoždění, ale snažím se nějak zlepšit známky, dokud je čas. Snad to chápete. ☺

Doufám, že se Vám dnešní díl líbil. ♥♥

Mám Vás ráda. ♥♥♥