Lady Darkness

Alenka v říši Šílenců

Média: You and not me - Devour the day

,,Měla bych dát vědět Lucy.. že jsem v pohodě." řeknu najednou a vezmu mobil, vyjdu z domu a sednu si na schody před domovními dveřmi.

Vytočím Lucyino číslo a vyčkávám až mi to zvedne. Nečekám ale že mi to okamžitě zvedne, protože nejspíš spí a nebo je ve škole.

,,Ano??"

,,Ahoj Lucy.." zachraptím přiškrceně.

,,O můj bože! Chantelle!!! Jsi v pořádku? Co se stalo? Kde jsi? Jak ti je?" vychrlí na mě zděšeně.

,,Lucy, jsem v pořádku. Kluci... um, brácha a jeho kamarádi mě vzali zpátky domů do Ameriky."

,,Aspoň že tak. Ach jo... chtěla jsem tě navštívit. A jak ti teda je?"

,,Jo je mi dobře."

,,Chanty nelži mi.." povzdechnu si a promnu znaveně oči.

,,Je mi hrozně, Lucy... Nevím co mám dělat!" fňuknu.

,,Chantelle.. kéž bych teď u tebe mohla být a obejmout tě... můžu udělat alespoň něco. Chanty, vím jaký to je, ale věř mi, bude to dobrý. Všechno bude dobrý. Ne dnes, ne zítra ale jednou určitě. Nic netrvá věčně. Neboj.." uklidňuje mě.

,,Jo, já vím.. ale chci aby už to aspoň tak moc nebolelo..." špitnu a zakryju si rukou ústa, abych nevzlykala nahlas.

,,Ehm.. ahoj.." ozve se hlas přede mnou. Zděšeně a překvapeně vzhlédnu.

Zamračím se, otřu si slzy a odtáhnu mobil od ucha.

,,Lucy, zavolám ti později..." ukončím hovor a zaměřím se na osobu stojící přede mnou.

Vstanu a couvnu až se opřu zády o dveře.

,,Co tu chceš?" vydám ze sebe konečně, nespouštím oči z dívky s černými vlasy, ve kterých má modré proužky.

,,Já... omluvit se a popřát upřímnou soustrast.. brácha byl úžasnej kluk a měl tě vážně hrozně rád.." oznámí mi se sklopenou hlavou.

Zhluboka se nadechnu a pomalu vydechnu abych se uklidnila.

,,Aha.. díky, taky upřímnou soustrast.." zahuhlám a promnu si tvář.

,,No.. já.. myslím.. myslíš že.. mohla bych tě.. mohla bys mi.. odpustit?"

,,Ten podvod bych pochopila, Aaron byl dost přesvědčivý a manipulativní ale..."

,,Ale?"

,,Mohlas mi pak alespoň dát vědět..."

,,Já vím ale já.. byla jsem.. s Aaronem a..."

,,Jasně, chápu.." řeknu, otočím se a vejdu zpět do baráku.

,,Chanty! To je dost. Chtěli jsme se jít někam projít nebo někam něco podniknout."

,,Fajn.." mávnu nad tím rukou a zírám do země.

,,Děje se něco?" povzdechnu si, nasadím úsměv a otočím se.

,,Ne Chrisi, vůbec nic se neděje, všechno v naprostém pořádku. Jen jsem unavená." oznámím.

,,Jestli chceš tak nikam nemusíme.."

,,Vy klidně běžte."

,,Ne, nenecháme tě tu samotnou..." řekne CC. Pokrčím rameny a prohlédnu si ostatní, co přihlížejí.