1.Kapitola- Víkend u babi

13 1 0
                                    

Přesně před třemi lety, 5.června to byl báječný den, zároveň nejhorší moment. Měla jsem s rodiči naplánováno, že o víkendu pojedeme k babičce a dědovi do Klatov. Docela jsem se těšila.Jenomže jsem ještě musela vydržet.
V pátek ve škole jsem měla do dvanácti, tak jsem mohla být aspoň doma v půl jedné už.když jsem šla po škole domu, tak jsem před školou zahlédla babi s tátou.

"Ahoj...tak co jak se máš?.. a co škola?" zeptá se mě babička.

"Ahoj ale jo mám se fajn... jo škola celkem jde." odpovím na otázky.

"změnili se plány. Jedeme už dneska k babičce."

Doma se trochu najím. Dopřipravím si věci a můžeme jet k autu.Všechno naložíme a všichni se uvelebíme do auta a jdeme. Já si vždy při cestě autem vyndám mobil a dám si sluchátka do uší.Jako prví si pustím písničku SMELLS LINE TEEN SPIRIT od skupiny NIRVANA. Pak už je mi to jedno, co mi hraje, protože jsem usnula.No stává se mi to popravdě poměrně často, že usnu cestou v autě.
Vzbudí mě naše auto, které stojí. Koukám do předního skla a říkámsi sama pro sebe v duchu "Do háje kde to jsme ?" Kouknu se za sebe a tam barák.

"Kde to jsme ?"

"Jsme u příbuzných. Jdeme na návštěvu."odpoví mi děda s úsměvem.
Jsem celá zmatena z toho spaní "díky bože, že mám na sobě aspoň slušný hadry." pomyslím si.

Vejdeme do bytu. Jsme všichni v úžasu, poněvadž je krásně vyzdobená chodba. Určitě byly i takové ostatní místnosti. Samozřejmě jak jsem říkala, přišli jsme do obýváku a byl nádherný. Nabídli nám ať si sedneme ke stolu. Já si vybrala místo u okna napravo a o bědnu si sedl kluk, který se jmenoval Adam. Byl to pěkný kluk. Měl vlasy až nad ramena, jejich barva byla lehce špinavý blond. Jeho oči byly krásné modré, nos úzký a pod ním krásné úzké usmívající rty. Bílé tričko mu rýsovalo jeho pěkné tělo, které bylo přirozeně né moc vymakané tělo. Mezi nás přijde babi a poví "Tak já si sednu vás, aspoň budu o pár let znovu mladší."všichni se začnou smát a Adam a já se na sebe udiveně podíváme a pak se uculíme na sebe.
Moje mamka si dobře rozumí s Adamovo tátou.Je tu velké rušno jak si všichni povídají. Jen Adam a já jsme potichu, občas Adam něco řekne ale jinak nemluví.

 Jen Adam a já jsme potichu, občas Adam něco řekne ale jinak nemluví

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

"Já jsem na Pajdě. Za tři roky budu snad učit matiku, fyziku a chemii."

"Takto budeš určitě učit. Já ti věřím." povím a usměji se na Adama.

Asi tak po patnácti minutách se všichni vrátí a znovu je tam hluk jak si tam povídají.

Navždy spolu miláčku!Where stories live. Discover now