Můj pokémon je člověk?!

Absol

Z pohledu Absola

Díval jsem se na ni jak spí bezbranně na posteli. Už to bude týden po té nehodě, kdy jsem se jaksi změnil v člověka... bylo to docela sranda.. vážně... málem zavolala policii, protože si myslela, že se k ní vloupal nějaký pedofil. No to by stačilo... poslední dobou se snažím udržet se na uzdě  nepolíbit ji. Jako pokémon jsem to dělal skoro furt, ale teď to mám zakázané kvůli jiné nehodě, která se stala před 2 dny

Před dvěma dny:

Přiblížil jsem se k ní a díval jsem se, jak znervozněla a pokusila se oddálit. Usmál jsem se na ní a olízl jí rty

"C-co?! C-Co to b-bylo?!" koktala a utírala si pusu

"Polibek?" odpověděl jsem a nechápavě natočil hlavu na stranu

"Ne, polibek se má dělat s pohybem rty, ne olizováním!" zčervenala

"Tak fajn" řekl jsem a zase se k ní naklonil a přitiskl svoje rty k jejím, ale rychle mě odstrčila

"Absole, tohle nedělej! Tyhle věci můžeš dělat jedině s někým koho miluješ! Ode dneška to už nedělej!" zařvala pořád červená

----

Povzdychl jsem si, když jsem si na to vzpomněl. Jestli si myslíte, že jsem perverzák, tak ne. Jen ji prostě moc miluju. Otočil jsem se zpátky na (t/m), která tiše spala. Vypadala tak roztomile. Pomalu jsem přejel prstem po jejích rtech a zase dostal chuť ji políbit, ale zatřásl jsem hlavou, abych tyhle myšlenky odehnal. Byl jsem furt naštvaný, že se mým polibkům vyhýbá, i přesto že ji tak miluju. Přece mě taky miluje, ne? Podívám se na (t/m) znova a nakloním se k ní. Zčervenal jsem, když jsem ucítil její teplý dech a po zádech mi přejel mráz. Nedokázal jsem se udržet a už mezi námi byl jen 1cm, když najednou otevřela oči. Lekl jsem se a odskočil a spadl dozadu

"Absole...co si tu dělal?" promnula si oči a zívla

"N-nic!" vydal jsem ze sebe a pokoušel se vyhnout očnímu kontaktu

"Ty lžeš.." zamračila se na mě. Jak to mohla tak lehce prokouknout?!

"Opravdu nic.." poškrabal jsem se na zátylku a zvedl se

"Chystal si se mě políbit?" zeptala se otevřeně, ale radši jsem neodpověděl

"Miluješ mě?" zeptala se zase a já cítil, jak červenám

"Proč bych se tě jinak snažil tajně políbit?!"vykřikl jsem. Pak jsem se mentálně praštil do čela, protože jsem to teď všechno vyklopil, ale najednou ji slyším, jak se směje

"Nesměj s--!!" přerušila mě tím, že si mě k sobě přitáhla a políbila mě

"Teď už to potají dělat nemusíš.." zašeptala. Trvalo mi chvilinku než jsem se zase vzpamatoval

"Opravdu?" zeptal jsem se a ona s úsměvem kývla. Hned jsem se usmál a objal ji, jenže jsme nějak ztratili rovnováhu a spadli na její postel

"Sakra... jsem tak hrozně šťastný... myslím, že se dneska moc nevyspím" zašeptal jsem

"To bych měla spíš říkat já! Bude to tvoje vina, když budu mít zítra pytle pod očima" našpulila rty a já jsem se usmál a objal ji

"Pořád bych tě miloval i s tvými pytli pod očima" zasmál jsem se a přitulil se k ní