BFF? No! Boyfriend? Yes!

~8. Část~

Ráno mě zase probudil ten otravný budík, který mi oznamoval že mám vstát. Chtěl jsem vstát, protože se těším do školy, samozřejmě ne na učení ale na Yoongiho oči, ústa no prostě na celého Yoongiho. Asi ho miluju. Promítalo se mi v hlavě a já se určitě musel usmívat jako zhulený . Ale Tae!! Má přece přítele! A ty mu ho kradeš! Co to děláš?! Není to dobrý. Řekl někdo v mé hlavě a já po chvíli usoudil že má naprostou pravdu. Dal jsem si pořádnoů facku, aby ten zhulený víraz zmizel a mohl jsem na něj zapomenout, ale moc to nešlo. Rychle jsem vstal, no teda né až moc rychle a šel jsem do koupelny. Tam jsem se vysprchoval, vyčistil si zuby a udělal něco s těmi neposlušnýmy vlasy. Vyšel jsem z koupelny a zamířil rovnou ke skříni s oblečením, kde jsem si vybral roztrháné džíny, bíle triko a černý bomber. Když jsem se oblékal, oznámil mi telefon že mi někdo napsal. Rychle jsem se dooblékl a při tom doufal že to byl Yoongi. Skočil jsem na postel a rychle vzal do ruky svůj telefon. Když jsem odemykal telefon, chvíli jsem nedýchal, ale když jsem se koukl kdo mi napsal tak né že bych nebyl rád, ale chtěl jsem aby to byla zpráva od Yoongiho. Kuruci Tae!! Má Jimina proč by psal tobě hm?! Zamračil jsem se nad tím co mi někdo říkal v hlavě.,,a jak mi jako vysvětlíš že se se mnou líbal hm?!" Setřel jsem ho. Zasmál jsem se a on se zase ozval. Tae!! Byli jste na party a něco určitě musel pít... Teď mě dostal, povzdychl jsem si a otevřel zprávu od Jina.

,,Ahoj Tae, nechceš svést do školy?" Bylo mu už osmnáct, takže pochopitelně měl řidičák.

,,Čau Jine, promiň ale asi půjdu pěšky:)" nerad chodím pěšky, ale nechci ho otravovat, navíc je celkem hezky a já bych si měl udělat nějakou kondyčku.

,,jo tak jo:) tak ve škole" nevím zdál se mi celkem smutný a mě ho bylo líto že jsem ho tak odpálkoval. Už jsem mu jen poslal úsměvavého smajlíka, popadl telefon, batoh a běžel dolu kde to náramně vonělo palačinkami. Přišel jsem do kuchyně, odložil věci a pozdravil mamku.
,,Dobré ráno mami" usmál jsem se jako andílek a ona se na mě koukla s tím svým úsměvem a řekla.,,tobě taky sluníčko" usmívala se tak nevinně. Já jsem se musel zasmát.,, mami!! Dáš mi prosíííím to jídlo?" Udělal jsem ze sebe něco roztomilého co jí vždy odměkčí a udělá vše abych byl spokojen. Usmála se a podala mi talíř s palačinkami s nutellou. Mise byla splněna. Hrdě jsem se po plácal po hrudi, poděkoval a pustil jsem se do toho úžasného jídla.

,,Mami tak já jdu ano?" Stál jsem u dveří s telefonem v ruce a baťohem na zádech. Mamka ke mě přišla a dala mi do batohu svačinu.,,Už by jsis jí tady zase zapomněl" zasmála se a mně k úsměvu taky donutila.,, tak si to tam užij jo? A něco se na uč, já zase přijdu později." Usmála se a ja též.,, tak jo, tak ahoj!" Chtěl jsem odejít, ale zastavila mě, polibila na čelo a pak mě pustila.,,ahoj sluníčko!" Zasmála se a já jen protočil očima a odcházel do školy.

Procházím chodbou školy a mířím do mé třídy. Těším se tak moc na Yoongiho, že jsem zrychlil na kroku. Už jsem byl skoro u třídy, ale uviděl jsem Jimina a Yoongiho jak si strkají jazyky do krku. Na mé tváři se objevil dost znechucený výraz a rozhodoval jsem se mezi dvoumi možnosti. Ta první byla že uteču na zachody a zhroutím se tam jako babovka a ta druhá že budu silný a okolo nich projdu jako by nic. Sice mě to bolelo a chtěl jsem zvolit tu první variantu, ale překonal jsem se a zvolil tu druhou. Prošel jsem okolo nich s obličejem jako kámen. Rychle jsem zaplul do třídy a rouvnou i na své místo kde sedím jen já. Hodil jsem batoh na lavici a vyndal si věci na hodinu. Mé srdce pukalo, taková strašná bolest až jsem uronil slzy, která se kouleli po mém kamenném obličeji.

Zazvonilo, Jimin a Yoongi vešli do třídy ruku v ruce. Nemohl jsem se na ně koukat tak moc to bolelo. Sklopil jsem hlavu a koukla na tu tak moc zajímavou lavici, kde bylo vyryto 'Yoongi+Jimin= forever' to mě tak moc vzalo že mi po tváři zase stekly slzy, ale nebylo jich málo. Rychle jsem je setřel z tváře, protože přišla učitelka. Celou dobu jsem Koukal do blba a nic nevnímal, ale až to té doby než mi někdo poslal papírek se vzkazem. Ten někdo byl asi Jimin, neviděl jsem mu do tváře, ale myslím že to byl on. Otevřel jsem ten papírek a začal jsem číst.

O přestávce počkej na chodbě, musím s tebou mluvit.

Povzdechl jsem si a dál poslouchal výklad učitelky.

Stojím na chodbě a čekám kdy přijde Jimin, aby mi řekl co chce. Vyhlížím jestli už vyjde ze dveří. Počkat někdo už jde! Kouknu se na dotyčného, který nebyl Jimin ale Yoongi. Celého do detailu jsem si ho prohlédl a musel jsem se usmát i pres to že mě ranil. Mířil si to rovnou ke mě. Čekal jsem ze se přede mnou zastaví, ale on mě chytl za ruku a táhl mě na zachody. Nechápal jsem ho proč mě sem vede, ještě když to tu celkem smrdí. Zastavili jsme se před jednou kabinkou. Chvíli jsme se pozorovali navzájem, cítil jsem jak zrychleně dýchá, jak se mu docela klepou ruce a jak se neustále kouká na mé rty. Ani jsem nestihl nadechnout a on byl přilepený na mých rtech. Ach!! Bože on je tak užasnej!!! Už jsem se mu malém oddal, ale pak jsem si vzpomněl jak se zuřivě líbal s Jiminem. Kruci Tae!! Odtrhl jsem ho od sebe, sice nechtěně, ale odtrhl jsem ho. Chvíli na mě tak nechápavě koukal, ale pak se ozval jeho hlas. ,,Tea? Děje se něco?"
,,No?... Ano... Ano Yoongi, děje se něco..." ,, a co se děje? Je mi cítit z úst nebo zle líbám?" Rychle si začal kontrolovat svůj dech, ale já ho hned zastavil.,,Ne Yoongi, ne není ti cítit z úst a krásně líbáš... No o to ale nejde, nebo teda jde... Já nevím! Jsem zmatený!!" ,,co? A proč? Řekni mi co se děje" usmál se nevinně. Na něj se opravdu nedá zlobit. Začal jsem při pohledu na něj rozpouštět jako vanilková zmrzlina a pociťoval jsem malého Tae jak se probouzí k životu. Musel jsem si dát neviditelnou facku a ještě nějak udělat aby malý Tae zalezl tam kde má být. Kurva Tae!! Máš se na něj zlobit a né rozpouštět se a donutit malého Taeho aby se nad ním začal taky rozpouštět!!! Prober se! Koukl jsem se Yoongimu do tváře, která čekala na odpověď. Poškrábal jsem se na zatylku a začal mu to vysvětlovat. ,,No Yoongi viděl jsem vás s Jiminem jak se spolu zuřivě líbáte..."povzdechl jsem si. On se na mě sladce, ale zároveň smutně podíval jako na psa kterému seberete kost.,,tak tohle tě žere" přikývl jsem a čekal co dál řekne.,,Tae, promiň ale víš že chodím s Jiminem a to že se sním budu líbat k tomu patři." Zamračil jsem se a vybouchl jsem, i když jsem nechtěl.,, tak se sním kruci rozejdi!! Co je na tom těžkého hm? Chceš mě ne? Nebo ne?!!" Dýchal jsem jako zuřivý býk kterému ukázali červený šátek, ale v mém případě to byla Yoongoho odpověď.,, Ale Tae! Samozřejmě že chci tebe... Jen... Jen ho mám rád a nechci aby byl smutný, nešťastný a hlavně né, aby si ten rozchod bral za vinu... Víš on takoví je že by si mohl i dokonce ublížit." Sklopil hlavu, aby mu nebylo vidět do tváře a hlavně né na jeho slzy. začal jsem cítit vinu jak jsem na něj vyjel, bylo mi ho teď celkem líto.,,aha...To jsem nevěděl... Ale takhle to nejde, začínám k tobě něco pociťovat a nesnesu pohled na vás dva jak se cucáte. Promiň".......To be continued

Ayo!❤️ teď mě chcete asi všichni zabít, kvůli tomu kde jsem to ukončila, ale máte smůlu mojí adresu nedostanete. Tohle bylo asi trapný nu co jsem na to zvyklá. No doufám že se vám to líbilo a budete chtít pokračování, které vám moc ráda napíšu, ale nějakou chvilku to bude trvat, protože je moc těžké vzít telefon a napsat na Watt new díl:DD