Elen Black - holka která má všechno, ale přesto jí něco chybí. Milióny přátel, kluku na rozdávání, Strýce který je legenda, má dostatečně peněz, je krásná a hlavně je bad girl střední školy! Co, když se, ale jeden večer stane něco, co se nemělo stát...
Konečně to utrpení na téhle planety země skončilo. Vzala jsem si všechny své potřebné věci a ihned vylítla ven ze třídy. Chápete to, že já jsem musela celou hodinu přežit propalování do zad od toho kluka. Ještě k tomu nevím jeho jméno... Podívala jsem se do rozvrhu co mám za hodinu tentokrát. Matematika, jo to je super ta mi zrovna jde. Ale jeden problém tu je, ostatně jako vždy se najde nějaké ALE. Nevím kde je třída hodiny matematiky. Nic jiného než se někoho zeptat mi bohužel nezbývá. Hele jestli ty tam nahoře opravdu jsi řeknu ti, že máš hodně špatný smysl pro humor.
Bloudila jsem po chodbě až jsem konečně narazila na nějakého kluka, který mi byl celkem sympatický a vypadal, že je zhruba ve stejném věku jako já. Třeba s ním mám taky matematiku. ,,Hej ty kluku!" zakřičela jsem na něho než by se mi ztratil z dohledu, protože tady mezi těma studentama to nebylo nějak obtížné. Ukázal prstem na svojí hruď jestli opravdu myslím jeho. ,,Jo ty s tou divnou kabelkou" protočila jsem oči. Přišel ke mě a místo toho abych se ho zeptala tak začal ,,To není kabelka jasný! Kabelky vypadají jinak! Tohle je BRAŠNA!" na poslední slovo dal veliký důraz. ,,To je jedno" zasmála jsem se. Toho kluka začínám mít ráda. Takže díky bohu tady nejsou jen chodící polo bohové, ale i normální kluci se kterýma se dá normálně bavit. Tedy ne, že by ten kluk, co stojí přede mnou byl nějaký hnusák to ne je celkem pěkný tím myslím, že je takový sladký, no, víte co? Nebudeme to řešit... ,,Jak se jmenuješ?" usmála jsem se na něho. ,,Leonardo, ale říkej mi Leo" zazubil se na mě. ,,Já jsem Elen, Elen Black" chtěla jsem si s ním
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
potřást rukou, ale místo toho mě objal, což mě trošku překvapilo nejsem totiž zvyklá na takové reakce. ,,Jako Elen Blacková?" užasle si mě prohlídl. ,,Jo a co je na tom?" zeptala jsem se ho zvědavě. Dneska jsem totiž příjmení Black vyslovila několikrát a začíná mi to být opravdu zvláštní. Má s tím něco společného ta medaile? ,,No to je jedno určitě je to shoda jmen" mrkl na mě. ,,Och, můžu se tě zeptat kde je učebna matematiky?" zeptala jsem se ho na otázku díky které jsem ho i poznala. ,,Učebna matematiky? To je super! Tedy já mám taky matematiku takže je možné, že máme společnou hodinu!" super. S Leo jsme šli na matematiku a cestou jsem si tak různě povídali a poznávali se. Leovy je také osmnáct dokonce jsem zjistila, že je jen o měsíc starší než já protože se narodil 25.8. a já 5.7. což je celkem hustý. Když jsme došli do učebny matematiky tak jsme si sedly úplně dozadu. Hodina začala a do třídy vešel učitel. Všechno by bylo fajn a probíhalo by při normálu jenže osud mě nemá rád. Na dveře někdo zaklepal a ten někdo byl koho jsem tu zrovna nejvíc potřebovala jako svojí matku. Byl to on. Bylo celkem zvláštní ho zase vidět jak jde opět pozdě na hodinu, protože minulou hodinu taky byl se mnou na chodbě, když už zazvonilo. Ten kluk je prostě zvláštní, nevím proč, ale něco mi říká, že není stejný jako já nebo ostatní lidi v téhle třídě. On měl něco, co my ne, ale já nevím, co přesně to něco je. ,,Dobrý den, omlouvám se, že jsem přišel pozdě, ale-" podíval se na mě. Zase ten mráz. Proč má tolik ledový, chladný oči? ,,Ale co pane-" vyrušil ho učitel. ,,McGill" doplnil ho pan McGill. Zvláštní příjmení, vlastně on celej je zvláštní. Podivín. ,,Ale co pane McGille?" zeptal se ho učitel s povytaženým obočím. ,,Ehm, pomáhal jsem ředitelce" dodal a šel si sednout. ,,Aha" dodal učitel a něco si napsal na omluvný list. Pan McGill si jako naschvál musel sednout o lavici vedle, protože nikde jinde nebylo místo. Fakt díky osude, díky.
