Autumn cup of tea

Rainy day

Kapky deště bubnovaly do oken.
Venku se právě odehrávalo to pravé podzimní počasí.
Neodolala jsem a otevřela si okno.
Kéž by se všechny ty problémy mohly smýt stejně, jako prach při dešti.

Můj pohled opět zamířil k tomu místu.
Správně. Seděla tam, měla sluchátka v uších a v rukou znovu držela onen hrníček s čajem.
Nevěděla jsem, proč mě tak fascinuje. Byl to snad ten úsměv, který se ji rozlil na rtech pokaždé, když viděla ty koruny stromů, které hrály všemi barvami?
Nebo to, že jsem s ní nikdy nepromluvila a vlastně ani nevím její jméno? Nevěděla jsem o ní vůbec nic a přitom mi přišlo, jako kdybych ji znala celý život.