Letní láska? (Jmenuju se Martin)- dočasně pozastaveno

Kapitola 37

Pohled Markéty:

Další dny nám utíkali opravdu rychle a blížil se den odjezdu.
Předposlední večer jsme šli docela brzo na pokoj, protože bylo hrozné teplo a venku se opravdu nedalo vydržet. Skoukli jsme několik filmů a asi v 11 jsme šli spát.
Ráno, protože jsme tu poslední den (zítra v 7 odlétáme), jsme vstali už v půl 7 a nasnídali jsme se na terase.
Potom jsme sbalili věci a podle Martinova nápadu jsme jeli na druhou stranu ostrova, kde jsou skály a dá se tam skákat do vody.
Vzali jsme si taxíka, protože nám ujel bus. Potlesk prosím.
Cesta byla docela dlouhá, skoro hodina.
Zaplatili jsme taxikáři a vystoupili jsme.
Na pláži jsme si rozložili věci a šli jsme do moře. Voda tu byla trošku teplejší než na té straně, kde jsme "bydleli".
Po chvilce jsme se vydali na skalku.
Chytli jsme se za ruku a společně jsme skočili. Potopili jsme se pod hladinu a když jsem vyplavala, Martin už byl nad hladinou. Oba jsme se začali smát, a to jsme ani pořádně nevěděli čemu.
Ještě dvakrát jsme skončili a pak jsme si lehli na ručníky a opalovali se. Během roku jsem vždycky hrozně bílá, ale teď jsem se za ten týden opravdu opálila.
Nevím v kolik, ale asi kolem druhé, jsme šli do takového malého obchůdku, kde jsme si koupili zmrzlinu a taccos.
Snědli jsme to na "zahrádce" obchodu.
Potom jsme se vrátili na naše stanoviště. Luštili jsme křížovky a užívali jsme si naše poslední odpoledne tady.
Vytáhla jsem Martina na nohy a šli jsme znovu skočit.
Při vyskočení jsem ovšem zakopla a do vody jsem spadla jako hruška.
Po mém nádherném placáku jsem myslela, že mi upadne břicho, a to beze srandy. Od prsou až po rozkrok jsem měla obrovský rudý flek.
Martin mě dostal na břeh a já se svalila na ručník.
Asi za hodinu se  naštěstí bolest docela umírnila a šli jsme se naposledy vykoupat.

Cestou zpátky jsme naštěstí stihli autobus. Byl sice dost plný, ale místa na sezení tu byla.

Do apartmánu jsme dojeli v 6 večer. Osprchovala jsem se a pořádně si umyla vlasy. Vylezla jsem ze sprchy a na hlavě si udělala takový hala-bala turban. Pak jsem se zabalila do ručníku.
Následovalo to, že jsem si musela vybrat, co si vezmu na sebe.
Přehrabovala jsem se ve skříni a nemohla jsem nic najít.
Nakonec jsem si vzala tyrkysové šaty ke kolenům. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné.
Doladila jsem to tím, že jsem si na krk dala stříbrný náhrdelník s velkým růžovým kamínkem.
Lehce jsem se namalovala, ale moc jsem si toho na obličej nedala. V tom teple by se to rozteklo.
Na nohy jsem si vzala černotyrkysové žabky.
Martin byl také hodně upravený. Měl na sobě černé džíny a bílé, trochu průsvitné triko.

Šli jsme ulicí, kde bylo ještě trošku světlo. Měli jsme namířeno do obchodů, kterých tu je opravdu hodně. Oba jsme si koupili nějaké oblečení. Já si koupila dvoje kraťasy, šaty, tílko a boty.
Martin si koupil kraťasy, dvě trika a já mu koupila takovou černohnědou peněženku. On my koupil černou kabalku Michael Kors. Chvilku jsem ho přemlouvala, že to nemusí platit, ale nepovedlo se mi to.

Sedli jsme si do té restaurace, ve které jsme byli před několika dny.
Oba jsme si objednali jídlo a dali jsme si skleničku vína.
Po jídle jsme tam ještě chvilku poseděli a pak jsme šli do apartmánu.

Čauky Bestinky, tak tu máme další díl. Už zase mám problém s tím, že nevím, co sem mám psát, stejně to polovina z vás nečte :).
Tak snad jen, že mě potěší votes a komments.
Vaše Pemesinka ♡♥♡