Like mum

8.8K 544 4
                                    

„Jessie?! Není tohle náhodou tvůj bývalí přítel?“ Vyjekla El a ukazovala kamsi ke dveřím, otočila jsem se a strnula. Do obýváku právě vcházel Siva v doprovodu Jaye. „Do hajzlu!“ Začínala jsem panikařit, musela jsem okamžitě pryč! „Za bar!“ Zavelela Perrie, všechny tři jsme v rychlosti oběhli pult a skryli se za ním. Opatrně jsem vykoukla ven a pozorovala Sivu, jak se pomalu blíží k Liamovi, naschvál do něj narazil ramenem a cosi pronesl, načež se povýšeně ušklíbl. Liam si to samozřejmě nenechal líbit a pravděpodobně taky z pusy vypustil sprostou urážku a očividně mnohem urážející, než byla ta Sivy, soudila jsem dle jeho reakce. „Ty zasranej parchante!“ Vyjel hned, pokud tu byl ale někdo parchant, tak on! Co tu vůbec dělal? Jak ho do háje napadlo, si jen tak, bez pozvání, nakráčet na oslavu Liamovích narozeni?! „Co se tam děje?“ Vykoukla vedle mě Perrie z jedné strany a El z druhé. „To nevypadá dobře, znám Sivu, stačí mu málo, aby se uchýlil k násilí.“ Zamumlala jsem. „Jak že jsi mi to řekl ty ubožáku?!“ „Co se to kurva děje?“ Vmísil se do celé věci Zayn. „Hele děcka, klídek!“ Nezůstal pozadu ani totálně zlitý Harold. „To se vyřeší!“ Pověsil se Jayovi na krk, měl toho v sobě očividně vážně hodně. „Ty socky nám za to nestojí kámo.“ Poplácal ho přátelsky po tváři, ten debil si asi spletl Jaye s Liamem. „Harry já jsem tady!“ Sykl Liam a chtěl Harryho stáhnout k sobě, ale už to nestihl. Jay se rozmáchl a vrazil Harrymu pěstí. Ten se okamžitě poroučel k zemi, držící se za nos, z kterého mu tekla krev. „Ty sráči! Kámoše mi mlátit nebudeš!“ Neudržel se Liam a oplatil Jayovi ránu pěstí. Spustilo se cosi, co se nedalo nazvat jinak než jatka. Musela jsem to okamžitě zastavit! Už jsem vstávala, ale Perriina ruka mě stáhla zpátky. „Co blbneš! Nemůžeš tam jít, poznají tě!“ „Musím něco udělat! Co když se Liamovi něco stane! Nebo Harrymu, pane bože! Vždyť je totálně na šrot, co když mu ublíží! Je tam i Zayn!“ Panikařila jsem a Perrie se mě snažila uklidnit. „Dýchej Jess, to bude dobrý, jsou to kluci, umí se o sebe postarat, stejně by jsi tam nic nezmohla! Vidíš, už je od sebe dostali.“ Usmála se, měla pravdu, Niall sbíral Harryho ze země a Liama drželi Louis se Zaynem, bráníc mu tak, aby se znovu vrhl na Jay, který sotva stál, Siva ho musel podpírat, jak moc ho Liam zřídil, zasloužil si to, neměl Harryho bezdůvodně praštit. „Okamžitě odsud vypadněte!“ Ječel Liam a vzpíral se klukům. „Vypadněte, nebo vás odsud vlastnoručně vykopnu!“

Hosté se začali pomalu rozcházet, bylo pozdě a po tom co se stalo, už se nikomu slavit nechtělo, což jsem naprosto chápala. Perrie pospíchala zkontrolovat Zayna, naštěstí byl v pořádku, to samé hlásila i El, objímající Louise, Niall byl zase u jídla, takže i on byl očividně v pořádku, odnesli to jen Harry s Liamem, pospíchala jsem k nim i s lékárničkou, kterou jsem vyhrabala v koupelně. „Pane bože!“ Lékárnička mi vyklouzla z rukou, kterými jsem si zakryla pusu, abych vyděšeně nevykřikla. „Co vám to ti idioti udělali?!“ Měla jsem slzy na krajíčku. Harryho obličej byl celý upatlaný od krve a celou pravou tvář měl nateklou, Liamův obličej byl nateklý skoro celý, byl jedna veliká modřina a nad pravým obočím se mu rýsovala tržná rána. „Nic to není, je to v pořádku, slyšíš Jessie, je to dobrý.“ Konejšil mě Liam, on mě?! Vždyť to on tu byl ten, kdo vypadal, jako by ho přejel náklaďák. „Pojď sem ke mně.“ Chytl mě za ruku a přitáhl si mě k sobě do náruče. Pevně jsem ho objala a bojovala s pocitem viny, pohlcujícím moji mysl. Byla to moje chyba? Mohlo to být jinak, kdybych se kolem kluků nemotala? „Ale já nejsem v pořádku! Chci taky obejmout.“ Skuhral Harry a opatrně se posadil, stále mu nepřestávala téct krev z nosu. Pustila jsem Liama a vrhla se kolem krku Harrymu. „Ušpiníš si šaty.“ Namítl potichu a já se nuceně zasmála, zadržujíc slzy. „To nevadí, jsou to jenom šaty, ty jsi důležitější.“ Políbila jsem ho do vlasů a natáhla se pro lékárničku, vyndala z ní vatu a strčila ji Harrymu do nosu. „Hned jsem zpátky.“ Ujistila jsem ho a přemístila se k Liamovi. „Možná bychom měli jet do nemocnice.“ Prohlížela jsem si zblízka šrám nad jeho obočím. „Už jsem říkal, že to nic není, zbytečně se staráš.“ Usmál se a já se zamračila. „Zbytečně?! Tak to tedy ne, já se musím starat!“ Nesouhlasila jsem. „Proč?“ „Hloupější otázka tě nenapadla?!“ Zavrtěla jsem hlavou a zalepila Liamovi ránu. „Přeci proto, že mi na vás záleží.“ Zamumlala jsem a zamířila k baru, potřebovala jsem se něčeho napít.

Liam usnul na gauči, skočila jsem mu do jeho ložnice pro deku a přikryla ho. Zayn s Perrie zmizeli během chvíle v ložnici, stejně tak El a Louis. Zůstala jsem jenom s Niallem, který se stále něčím cpal a s Harrym, kterému odmítala přestat téct krev. Povzdechla jsem a vyměnila mu krví nasáklý ručník za čistý, vata už nám došla. „Nialle nepřeháněj to, bude ti špatně.“ Varovala jsem ho a odešla do koupelny vyprat špinavý ručník, když jsem se vrátila, Niall už skuhral, že ho bolí břicho. „Co jsem ti říkala?!“ Mračila jsem se a on se v bolestech svíjel na gauči. V rychlosti jsem zkontrolovala Harryho a šla hledat nějaké prášky pro Nialla. Chvíli mi to trvalo, ale nakonec jsem něco objevila, donutila jsem Nialla prášek spolknout a následně jsem ho dotáhla do jeho ložnice a byla nucena ho uložit.

Harryho nos se umoudřil až kolem čtvrté hodiny ráno. Ztracena kdesi mezi bdělostí a spánkem, seděla jsem naproti němu a hlídala ho, kdyby se mu krev zase spustila. „Přespíš tu dneska?“ Zajímal se, už trochu vystřízlivěl a byl schopný se mnou normálně komunikovat. Přikývla jsem. „Můžeš spát u mě.“ Nabídl mi. Opět jsem přikývla, stejně jsem byla odhodlaná ho celou dobu pro jistotu hlídat a neměla jsem se čeho obávat, v jeho momentální stavu byl rád, že se sotva udrží na nohou, natož aby provozoval jiné, fyzicky náročnější aktivity. Stejně jako Niallovi jsem i Harrymu pomohla do jeho ložnice, odmítal mě pustit, takže jsem si lehla vedle něj a nechal svoji ruku v té jeho, během chvíle usnul, bohužel, já se k němu brzy přidala. Připadala jsem si jako náhrada za jejich matky, ale nevadilo mi to, kluci mě očividně potřebovali a já potřebovala je, ať se jde Siva a všichni z The Wanted bodnout, já patřila ke klukům z One Direction, samozřejmě bych byla nejšťastnější, kdyby mezi nimi nevládla ta nesmyslná nenávist, ale člověk nemůže mít přeci všechno. 

Little Lies |One Direction cz|Where stories live. Discover now