12. kapitola

1.1K 42 5
                                    

Brzdy zakvíleli a auto vyrazilo prudce vpřed. Za ním se vznesl oblak  prachu. Pevně jsem svíral kožený volant. Zatínal jsem zuby a hleděl před sebe. Moje černomodré auto se řítílo vpřed. Projel jsem ostrou zatáčkou a vyplašil hejno ptáků, co se schovávali v keři u cesty. 

Cvakl jsem zubama a přeřadil. Zešlápl jsem pedál a přidal na rychlosti. Nepřestával jsem přidávat plyn. Ve zpětném zrcátku jsem spatřil šedozlaté auto. Nevím kdo v něm seděl, ale vím, že mě ohrožoval.

Prudce jsem strhl auto do postraní cesty a projel kolem několik ovocných stromů. Ten někdo se mi držel pořád v patách.

Musím ho setřást.

Nevím jak se to stalo ale na sedadlu spolujezdce, jsem uviděl pytel plný jablek. Otevřel jsem střešní okénko a usmál se.

Byla tam připevněna něco jako naběračka. Jistě všichni víte jaké jsou válečné stroje, kdesi ve středověku, nebo kde. 

Oh, jistě. Už vím. Katapult. Středověký katapult. Ale v hodně zmenšené vezri.

Položil jsem tam jedno jablko a přestřihl provaz. Jablko bylo vymrštěno z okénka a zasáhlo cíl. Můj pronásledovatel v šedozlatém fáru to dostal přímo do čelního skla. Zaútočilo na něj takhle asi ještě deset jablek a to sklo to asi nevydrželo. Prasklo.

Asi jsem naštval toho kdo řídil. Uvolnil jsem dusík, zmáčkl dvě tlačítka na speciálním volantu a moje auto, vystřelilo dopředu.

Crrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr!

Oh, shit.
Prudce jsem se posadil. Nevysvětlím vám, proč se mi zdají takovéto sny. Ale jsou zajímavé. To mi připomělo, že už se dlouho nejel žádnej závod. Docela mi to začalo scházet. Asi mám abstenci.

Vzpoměl jsem si, že bych mohl zavolat Faith a pozvat ji na oběd.

Včera jsme si to užil..Zvláště ten konec. Polibek při západu slunce, u lesíka s kočičím tvorem v její náruči.

Pak jsem jí doprovodil domů. Teda ne úplně, protože se bála, že by nás mohl někdo vidět. Rozloučili jsme se na rohu ulice a já tam pak čekal, dokud za sebou nezavřela domovní dveře. Moc dobře jsem tam neviděl, takže jsem to tedy odhadoval, podle bouchnutí.

Zapípal mi mobil. Vzal jsem ho a odemkl. 

Blikala mi tam příchozí zpráva od Ryana.

'NAZDAR BRATRANKU. TWIST MI NAVRHL TAKOVOU DOBROU VEC. ON A ZA CHTEJI NECO PODNIKNOUT. A CHAZ SE K NIM PRIDAL. PANSKA JIZDA. POJEDEME NEKAM PRYC, S HOROU CHLASTU, TRAVY, HUDBY A SPOUSTU DALSICH VECI, JDES DO TOHO?'

Musím říct, že od doby, co ho v klubu Twist zhulil, tráva mu nějak moc vlezla na mozek. Nikdy nehulil, marihuannu radikálně odmítal a odsuzoval.

A teď, nestačím se divit. Nenapsal tam sice konkrétně, že si On zahulí, když jedou a navíc to navrhnul Twist a Za.. Myslím, že se tomu nevyhne. Nikdo.

Na vteřinu jsem pomysel na Faith, pak jsem si však řekl, že si potřebuju užívat a ona se z toho nezblázní. 

Možná si teď řeknete jaký nejsem šmejd a já nevím co všechno, ale tohle jsem prostě já. Nemůžu se upínat na jednoho člověka, občas musím být i s někým jiným.

Prostě si užívat života na plné koule.

Pohotově jsem mu odepsal.

'CUSS, BRO. JASNE, ZE JEDU. CO VAHAS. BUDE TO PECKA. BUDOU TAM HOLKY?'

Rychle a zběsile (jeď a nebo zemři)Kde žijí příběhy. Začni objevovat