Jiná než ostatní III.✔

Dolores Jane Umrigová

Ráno jsem měla hodinu lektvarů s Nebelvírem.
Šla jsem do učebny, už byla plná studentů a tak jsem se usadila a začala z výukou.
Co mě ale zarazilo bylo to, že si všichni mnuli zápěstí.
„Stalo se vám něco? Ukažte mi ty zápěstí!"řekla jsem.
Přistoupila jsem k Harrymu, ten se zdráhal ale pak si odhrnul rukáv.
„Nemám vykládat lži."přečetla jsem červený nápis na Harryho zápěstí.
„To ti udělala Umrigová?"zděsím se.
Harry mlčky přikývl.
„Tak to tedy net! Takhle s dětmi zacházet nebude! A to té její výuce ani nemluvím!"řeknu naštvaně, vyběhnu z učebny a vtrhnu do kabinetu Dolores.
Dolores se na mne podívala, 'sladce' se usmála a přistoupilaa ke mě.
„Á.... Slečna Raddlová? Nemám pravdu? Ani jsme neměli tu možnost se seznámit."řekne přeslazeně pisklavým hláskem.
„Tak podívejte se... Na téhle škole nikdo nebude studentům ubližovat. Ty vaše tresty! To je odpornost! A o vaší výuce ani nemluvím!"řrknu znechuceně.
„Možná praktikují jiný učební plán než vy, slečno, ale alespoň studenty neučím černou magii."řekne Dolores.
„Já-nikoho-neučím-černou-magii!"řeknu slovo od slova.
„Klidně si běžte za Brumbálem. Ten už tu taky dlouho nebude."usněje se Umbrigová a zavře mi dveře před nosem.
„To je taková..."zamumlala jsem si pro sebe.
Dnes jsem měla v plánu jít za Siriusem.
Dlouho jsme se neviděli a já chci aby to bylo jako dřív.
Přemístila jsem se a vstoupila do domu číslo 12 na Grimauldově naměstí.
„Siriusi!"vykřiknu šťastně, když uvidím Siriuse a políbím ho.
„Jess. Co tu děláš? Nečekal jsem tě."řekne s úsměvem Sirius.
„Rozhodla jsem se, že se za tebou na chvíli stavím."usměju se a Sirius mi úsměv oplatí.
„Všiml jsem si, že se kolem tebe hodně motá Srabus."řekne Sirius, když nám Krátura přinesl horký čaj.
„Nemotá. Jsme přátelé."řeknu důrazně.
„To je ale jedno. Co si takhle upéct dort?"navrhnu.
„Dort? Viděli jsi někdy mé kuchařské schopnosti?"ušklíbne se Sirius.
„Ano viděla. Myslím ale, že s mou pomocí by to tu při nejhorším nemuselo shořet."řeknu s úsměvem.
Sirius se zasmál.
Oba jsme se postavili ke kuchyňské lince.
Začala jsem vyndávat z ledničky vejce, mléko, mouku a další přísady.
Sirius nechápavě přihlížel.
Vzal misku, kterou jsem taky připravila já a rozklepl do ní vajíčko.
Musím ale podotknout, že vůc než žloutku a bílku bylo v misce skořápek.
Dále přišla na řadu mouka.
„Dej tam trochu mouky."řeknu Siriusovi.
„Sirusi!"vykřiknu, když uvidím, že Sirius to s toou moukou přehnal.
Vezmu hrsku mouky a hodim ji po Siriusovi.
Sirius mi to samozřejmě oplatí.
Takhle jsme po sobě házeli mouku dlouhou chvíli.
Když už jsme byli celí bílí, strčila jsem dort do trouby.
Když už byl hotový, vypadal, no... Jako patlanina ale nám to nevadilo.
„Chceš ochutnat první?"zeptal se Sirius.
„No.. Ochutnáme společně. Ať se otrávíme spolu."zašklebím se.
Uříznu nám každému kousek dortu.
Oba jsme ochutnali a oba také dort z pusy vyflusli.
„To je hnus!"zatvářím se znechuceně.
„Jako dort to nechutná."doplní mě Sirius.
Pak jsme po sobě začali házet dort.
Bylo to nádherné odpoledne.
„Miluju tě Jess."řekne při rozloučení Sirius.
„Já tebe Siri."řeknu a ceká šťastná se vrátím do Bradavic.
Když jsem s úsměvem vešla do kabinetu seděl tam celý smutný Severus. Úsměv mi spadl.
Přistoupila jsem k němu.
„Severusi? Co se stalo?"zeptala jsem se vystrašeně.
„Prosím tě dej mi pokoj."řekne nevrle Severus a zavře se k sobě.

Ahoj. Dnes je to přesně rok.
Přesně rok co zemřel muž, který mi byl vzorem.
Alan Rickman.
Ztvárnil nám Severuse❤
Tento muž bude navždy v našich srdcích.
A já vás všechny prosím.
Pozvedněte hůlku za muže, který byl hrdina.
Za muže, který bude navždy v našich srdcích.
Always ❤/*