Na dvoře královny Anny

1. Letter

Otevřu oči a zadívám se na svou postel s nebesy. Dnes se to stane. Dnes se rozhodne o mém osudu. V mém životě bylo jen pár vzrušení.
1) narození mé sestry Nicol
2) pád z koně, když mi bylo 12
a který jsem zázrakem přežila (to alespoň tvrdí doktoři)
3) návštěva krále Jindřicha a bývalé královny Kateřiny Aragonské, když mi bylo 9
4) obdržení tohoto dopisu
Tento dopis mi s největší pravděpodobností změní život.
Vstanu z postele a skoro se až rozeběhnu k toaletnímu stolku, kde dopis leží. Vzpomínám si jak jsem ho poprvé dostala do rukou. Byla na něm ovázaná rudá pentle a leskla se na něm pečeť Tudorovců. Rudá růže. Pamatuji si, jak jsem ho poprvé otevřela a začala číst:
Vážená Lady Grace Jane Adinsonová, tímto bychom Vám chtěli oznámit, že jste byla vybrána, abyste se ucházela o post dvorní dámy naší nové královny Anny. 3 června tři dny po korunovaci byste se měla dostavit do Hamton. Královna Vás vyslechne a pohovoří s Vámi. Podle toho se rozhodne jestli Vy a Vaše rodina přesídlí na královský dvůr.
S pozdravem Mary Ann Collinová
Hlavní dvorní dáma královny Anglie
Zahledím se do zrcadla. Mé dlouhé hnědé vlasy mi krásně rámovaly obličej. Dotkla jsem se své jemné tváře. Hodně lidí mi chválilo mou bělostnou pleť a hluboké a pronikavé zelenomodré oči. Dotknu se svých rtů. Jemných a úzkých. Najednou vtrhla dovnitř Sanita. Moje služebná.                  " Moc vám to sluší" řekne.                                                                                       "Děkuji Sanito. Nemohu uvěřit, že dnes se to stane" odpovím a jemně se zachvěji.                 Sanita přejde až ke mně " Vy se nemáte čeho bát. Je jasné, že vás přijme, lady. I vaši sestru"            " Pokud mě přijme, už nebudete má služebná. Bude se mi stýskat" zamlží se mi oči. Chytne mě za ramena " Vždyť se budete vracet. Brzy se zase uvidíme" dá mi pramínek vlasů za ucho " a teď z vás uděláme nejkrásnější lady v Anglii"                                                                                                       Pousměji se a zatím co mi chystá šaty, zadívám se na první paprsky slunce dnešního dne. Ano dnes se rozhodne.

Toto tedy byla první a nejkratší kapitola z mé nové knihy. Přiznávám, že byla krátká, ale nějak se začít musí. Doufám, že se Vám bude má kniha líbit.