Kapitola 4

847 52 0
                                    


Ámbar: Děláš si srandu?! Ty chceš zpívat s Lunitou? Jak mi tohle můžeš udělat?

Luna: Já už pujdu, musím jít domů.

Luna odešla pryč z plochy.

Matteo: To je moje věc s kým chci zpívat.

Ámbar: Ne to není, jsem tvoje holka, musíme zpívat spolu, jsme přece králové plochy.

Matteo: Já už s tebou zpívat nechci.

Ámbar: Jasně, to kvůli té maličké.

Matteo: Né kvůli ní, ale kvůli tobě. Poslední dobou ses hrozně změnila, ale rozhodně ne k lepšímu. Staráš se akorát o sebe, a ubližuješ druhým. Měla by ses nad sebou zamyslet.

Ámbar: To ty by ses měl nad sebou zamyslet! Od té doby, co přijela Lunita se mi už skoro vůbec nevěnuješ. Jako by pro tebe existovala jenom ona. Je tak jasné, že se ti líbí.

Matteo: Luna se mi nelíbí. A i kdyby, tak nechápu, proč ji do toho vůbec zatahuješ. Ona za nic nemůže. Říkáš, že ti chce Luna všechno vzít, přitom se o to připravuješ sama svým chováním.

Ámbar: Jak něco takového můžeš říct? Po takové době, co jsme spolu.

Matteo: Víš co? Měl jsem tě rád, protože jsi byla nejlepší, byli jsme králové plochy. Teď je konec. Rozcházím se s tebou.

V ten moment jsem ucítil její ruku přistát na mé tváři. Uhodila mě. Cítil jsem, jak mi rudne tvář, jsem si jistý, že mám na tváři obtisk její ruky.

Ámbar: To všechno kvůli té malé děvce. Nechápu, jak jsi mohl klesnout tak hluboko. Budeš toho ještě litovat!

S těmito slovy odešla.

Pohled Ámbar

Nechápu, jak mi tohle mohl udělat. Byli jsme králové plochy, každý nám záviděl naši dokonalost, každý chtěl být jako my. On to všechno zkazil, rozešel se se mnou kvůli ní, i když to nepřiznal. Za všechno může ta malá děvka. Kdyby se sem nepřestěhovala, tak by všechno bylo tak jak má být. On i Luna toho budou hodně litovat, jakože se jmenuju Ámbar Smith.

Pohled Luny

Ležím v posteli a přemýšlím nad tím, co se dneska stalo. Matteo se dneska choval divně. Byl ke mně až moc milý, a nabídl mi, abych s ním zpívala na Openu. Zpívala bych s ním ráda, ale nemůžu kvůli Ámbar. Nebylo by od mě hezké zpívat s jejím klukem. Mám pocit, že to mezi mnou a Ámbar to už lepší nebude. Hlavně po dnešku, když mě přistihla s Matteem na ploše. Vypadala vážně naštvaně. Někdo zaklepal na dveře. Ámbar. Tohle nebude dobré.

Ámbar: Ahoj Lunito.

Luna: Čau Ámbar. Potřebuješ něco?

Ámbar: Ano. Drž se dál od Mattea, nebo toho budeš litovat. Znám ho moc dobře, on by nikdy nebyl zaujatý holkou tak malou a odlišnou.

Luna: Proč mi tohle říkáš?

Ámbar: Protože vidím, že se ti Matteo líbí, a nechci, aby ses zranila.

Luna: Nemusíš si dělat starosti. Matteo se mi nelíbí, jsme zcela odlišní.

Ámbar: Dobře, jen jsem tě chtěla varovat. Dobrou Lunito.

Začala jsem přemýšlet. Asi má Ámbar pravdu. Měla bych se od něj držet dál. Přece jenom bydlím s Ámbar ve stejném domě, a já s ní problémy vážně nechci.

Další den na Blaku

Luna: Ahoj Nino. Jak se máš?

Bez odpovědi. Nina byla zahleděná někam daleko za mě. Stál tam Gastón s Mattem. Počkat Nina kouká na Gatóna. Jí se Gastón líbí.

Luna: Země volá Ninu.

Nina: Jé, ahoj Luno. Nevšimla jsem si tě.

Luna: Už chvíli tady na tebe mluvím, ale asi máš na práci něco důležitějšího.

Nina: Ne, to vůbec ne.

Luna: Ale notak Nino. Vím, že ses dívala na Gastóna. Líbí se ti že?

Nina: Ne, tak to není. On je jeden z nejpopulárnějších kluků na škole, on by si určitě nevšiml holky tak neviditelné jak já. A stejně, určitě bude namyšlený, jak všichni populární kluci.

Luna: Víš, co se říká, láska je slepá. A co není, může být.

Otočila jsem se, a viděla Mattea s Gastónem, jak nás pozorují.

Nina: Koukáš na Mattea?

Luna: Na Hošánka? Ne to vůbec.

Nina: Je to nejpopulárnější kluk na Blaku, a hodně holkám se líbí.

Luna: Ale mě ne. Moc si o sobě myslí. Prostě typický hošánek. A navíc, chodí s Ámbar.

Nina: A kdyby s ní nechodil.

Luna: Ne. Pojď, musíme do třídy, bude zvonit.

Nina: Dobře jdeme.

Pohled Mattea

Po škole jsem šel do Jam&Roller. Mám tam sraz s Gastónem. Dneska je Open a já nemám s kým vystoupit. S Ámbar jsem se rozešel, a Luna na moji nabídku ještě neodpověděla.

Gastón: Čau Šampione.

Matteo: Čau Gastóne.

Gastón: Jak je?

Matteo: Upřímně? Moc dobře zrovna ne?

Gastón: Stalo se něco?

Matteo: Rozešel jsem se s Ámbar.

Gastón: Cože? To není možné, aby se král a královna plochy rozešli.

Matteo: Už to tak bude. Nejhorší je, že si Ámbar myslí, že jsem se s ní rozešel kvůli Luně.

Gastón: A není to tak? Já myslel, že se ti Luna líbí.

Matteo: Není to tak, rozešel jsem se s ní, protože se změnila, prostě se nechovala poslední dobou zrovna nejlíp.

Gastón: Ale Luna se ti líbí ne?

Matteo: Já nevím, jsem zmatený. Nikdy jsem nepotkal někoho, jako je ona. Cítím k ní něco silného. Něco, co jsem ještě k nikomu necítil. Ale vím, že ona ke mně nic necítí.

Gastón: To nemůžeš vědět. Počkat, nechceš tím říct, to co si myslím, že chceš říct?

Matteo: Ano, myslím, že jsem zamilovaný do Luny. *nemohl jsem si pomoc, na rtech se mi tvořil upřímný úsměv*

Gastón: Tohle je bomba. Věděl jsem, že si to dřív nebo později přiznáš.

Poplácal mě po rameni a šli jsme směrem na plochu.

Konec. Původně jsem plánovala tohle vydat až ve čtvtek, ale mám čas a tvůrčí náladu, takže to sem dávám už dnes. :) Sledujete nové díly Soy Luny? ♥ Já bohužel ne, protože jsem na intru, takže to zkouknu až doma. Doufám že se mám kapitolka líbila a nezapomeňte ohodnotit nebo napsat komentář! Budu ráda za každou odezvu. :) ♥

Love story of Lutteo♥Kde žijí příběhy. Začni objevovat