29

4.1K 261 16
                                    

Justin 

Seděl jsem v pokoji a brečel nad naší fotkou. Ano brečel. Nebyly to slzy štěstí z toho že jsme jí našli ale byli to slzy protože ona jak se na těch fotkách tvářila. Byla tak šťastná. Vůbec to ale nechápu. On jí unesl a teď s ním chodí? To je tak zvrácený. 

,,Justine?" vešla do pokoje Jazzy. Utřel jsem si slzy. 

,,Jayi" povzdechla si a sedla si ke mě. ,, Co se děje? Myslela jsem že budeš šťastný z toho že Laurenn žije" řekla nechápavě. 

,, Jo ale podívej se" řekl jsem a ukázal jí fotku kde ona byla na zádech toho blbce. 

,, Vždyť přece to je tak divný. Jak s ním může být? Vždyť je to její únosce" 

,,Museli jí něco dát Justine. Určitě sama od sebe by s ním nechodila" 

,,Doufám že ne protože pořád jsme manželé ne?" ,,Jo jste neboj se Justine určitě se to nějak vyřeší"

,,Dobře a proč si sem vlastně přišla?" ,,No táta ti chce něco říct" řekla a já kývl a postavil se a šel dolů. 

,,Co potřebuješ?" postavil jsem se před něj. ,,Laurenn je v Itálii" ,,V Itálii cože až v Itálii?!" vyhrkl jsem. ,,No jo no" řekl. 

,,Takže celou dobu byla v Itálii?" ,,Nevíme jestli tam byla celou dobu ale teď tam je" řekl a já kývl. 

,, A kdy pojedeme?" zvedl jsem obočí. 

,,Pojedeme co nejdříve takže zítra ale ty nepojedeš" ,,Cože?" zařval jsem. 

,,Říkám ne" ,,A proč jako? Je to Laurenn moje manželka musím jí já zachránit" ,, Ne je to moc nebezpečný!" zavrčel.

,, No a co? Chci zachránit Laurenn a tečka" zavrčel jsem a chtěl odejít ale chytil mě za rameno a otočil k sobě.

,,A já zase říkám že nikam nepojedeš. Nechci o tebe přijít. Ona mají strašně silný gang",, Ale vždyť já se taky umím prát a umím s pistoli" rozhodil jsem rukama.

,,To je úplně jedno. Doprdele Justine prostě ne! Laurenn ti přivezeme. Stejně si myslím že ona bude nějaká jiná protože dobrovolně by určitě s Rodriguezem nechodila takže musí nejdřív do té soukromé nemocnice. Nejedeš tečka" řekl a odešel. Zavrčel jsem. Stejně pojedu.

Laurenn

Chodila jsem po pokoji a zhluboka dýchala.

Zase jsem si vzpomněla na ten rozhovor co jsem před chvílí slyšela.

Flashback

,,Jakto že si vzpomněla?",, Nevíme ale ty drogy byly silné. Nevím co se mohlo stát",, Je to divný. Nikdo si nikdy nevzpomněl a ona mi najednou začne mluvit o tom hajzlovi Bieberovi" zavrčel.,, A ty teda nechceš aby si vzpomněla?",, Samozřejmě že nechci aby si vzpomněla. Vždyť to by už nebyla se mnou. Chtěla by být s tím jejím zasraným manželem a prostě všechno by se posralo. Já jí fakt miluju",, Možná by si mohl něco zkusit aby si nevzpomínala",, A co?",, Zase ji dát drogu",, Ne to ne to bude zase mimo a nebude vědět že je Jenny",, Tak víš co dej ji jenom strašně malou dávku. Zapomene na to co se dělo v minulých dvou týdnech ale tebe si bude pořád pamatovat jenom bude trochu spožděná",, Tak dobře ale až zítra dnes jsme se zase trochu chytli"

End of Flashback

Chodila jsem po pokoji a snažila se vzpomenout.

,,Sakra Jenny vzpomeň si",, No tak vzpomeň",, Dělej vzpomeň si" mumlala jsem si pro sebe. Musela jsem vypadat jako blázen. No vlastně já blázen sem.

,,Jenny no tak" počkat ale já Jenny nejsem ne? Jmenuju se Laurenn. Teda myslím.

Potřebuji si vzpomenout. Naposledy jsem měla vzpomínky zase v noci. Byl tam zase ten Justin. Potom asi moje rodina a kamarádka jménem Jazzy. Všichni mi tam říkali Laurenn takže jsem asi Laurenn.

Najednou mě začala strašně bolet hlava a před obličejem se mi začali objevovat nějaké obrázky.

****

,,Jsem Justin Bieber",, Já Laurenn Black těší mě",, Mě taky kočičko"

*****

,, Justine miluju tě" dala jsem mu pusu,, Já tebe taky Laurenn"

******
,,Jazzy nech toho" Začala jsem se smát.,, Ne nenechám" uchechtla se a prohlížela si moje zprávy od Justina.

*****

Přišel ke mě a něco mi píchl do ruky. Zařvala jsem protože to bolelo jako kráva.

,, Tato droga ti pomůže zapomenout na tvoji rodinu a tvého manžela. Budeš úplně jiná osoba. Stačí ještě pár dávek a nebudeš vědět že si nějaká Laurenn Bieber. Stane se z tebe úplně nikdo jiný" řekl John.

******

,,Au ne prosím nechte mě",, Pomoc!",, Nikdo ti už nepomůže"

****

Otevřela jsem oči a snažila se propadnout dech. Další vzpomínky. Sakra vůbec nevím co se to děje. Vím jen že žádná Jennifer Rodriguez nejsem. Jsem Laurenn Bieber. A vím že odtud musím pryč. 


Tuto část věnuji @Matulka007 za krásné komentáře které dáváš ke každé části. Moc mě vždy potěší. Děkuji :)



Wedding? No!  ✔Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang