31

4.1K 257 24
                                    

Justin

,,Ahoj Laurenn" usmál jsem se a přešel k posteli.

,,Ahoj" zamumlala.,, Ty ty si Justin Bieber že jo?" zvedla obočí.

Tohle mi přijde tak divný. Proč ji tohle doprdele udělali?

,,Jo jsem a ty si Laurenn Bieber" řekl jsem.

,,Jak jsem se jmenovala předtím?",, Laurenn Black" přikývla.

Bože pořád byla nádherná i v tý nemocniční košili a rozcuchanýma vlasama byla nádherná. Tak moc mi chyběla. Chtěl bych ji políbit ale vím že by byla vyděšená.

,,A jak my dva jsme se vlastně poznali?" zeptala se a já si povzdechl.

,,No víš seznámili nás rodiče a naše svatba nebyla z lásky"

,,Jak to? Každý se bere z lásky nebo ne?"

,,No jako jo ale rodiče nás k tomu donutili protože jsme v gangu",, To už vím že jsme v gangu tvůj táta mi to říkal teda myslím že to byl tvůj táta"

,,No a oni já ani nevím jak to chtěli ale prostě nás dali dohromady a měli jsme se vzít. Nakonec jsme se vzali z donucení. Chvíli jsme se hádali a neměli se rádi ale potom jsme se už do sebe zamilovali a jako fakt jsme spolu chodili. Už to nebylo z donucení. Milovali jsme se a byli jsme fakt manželé" tak strašně blbě se mi o tom říká. Milovali jsme se ale teď už se nemilujeme. Teda já jí miluju ale ona si nic nepamatuje.

Přikývla a trochu se usmála.

Sklonil jsem hlavu a všiml si že na ruce má pořád náš snubní prstýnek. Nikdy jsem ho z mé ruky nesundal.

,,Pořád ho máš" usmál jsem se.,, Cože?",, No snubní prstýnek" ukázal jsem na její ruku.

,,Myslel jsem že si ho tam někde nechala nebo ztratila tak jsem už plánoval že koupím nové ale ty ho pořád máš" potěšilo mě to hodně moc.

,,No... To je prstýnek teda tak jak mi to John řekl že je to náš prstýnek že jsme manželé" zamumlala a já se na ni překvapeně podíval.

Cože? Jejich prstýnek?! Co ji ten debil ještě nakecal?!

,,A jak ti vysvětlil jak tohle?" chytil jsem ji za ruku a sundal jí prstýnek.,, Hm? Jak ti vysvětlil ten nápis. I love you Laurenn JB." řekl jsem naštvaně.

Jo jsem asi na ni zlý ale jsem naštvaný na toho debila Johna. Sakra úplně ji změnil život.

,,No řekl to tak že Laurenn je prý moje druhé jméno a to JB je jako John Barner" zavrčel jsem protože jsem fakt byl naštvaný.

,,Barner" zasmál jsem se.,, Jak se jmenuješ podle Johna?",, Jennifer Rodriguez"

,,Jennifer. Horší jméno ti vymyslet nemohl" uchechtl jsem.

,,Milovala si ho? Johna?" se slzami v očích jsem se na ni podíval.

,,On mi řekl celý můj život úplně jinak. Choval se ke mě strašně hezky. Říkal mi že jsme manželé že mě miluje. Že jsem měla nehodu proto jsem zapomněla. Pořád mi říkal že mě strašně moc miluje a já mu uvěřila. Nevěděla jsem že mi lže. Zjistila jsem to nějak před týdnem. Začali se mi objevovat vzpomínky. A jo milovala jsem ho" řekla potichu.

Snažil jsem se udržet slzy v očích. Ale moc to nešlo. Když mi pár vyteklo tak jsem se prudce postavil ze židle na které jsem seděl a otočil se zády k ní. Nevím proč ale nechtěl jsem aby viděla že brečím.

,,Mě si milovala taky" řekl jsem a z úst se mi vydral vzlyk. Jo Justine teď ses parádně prozradil.

Nic neříkala jenom jsem slyšel nějaké šustění jako kdyby vstávala z postele.

Když jsem slyšel kroky tak se mi to potvrdilo.

Za chvilku jsem cítil její ruce na mých zádech. Její dotek mě uklidnil. Vždy mě dokázal uklidnit. Tak moc jí miluju.

,,Milovala si mě a já tebe taky" zašeptal jsem.

Obešla mě a stoupla si předemě. Pořád je tak maličká jak byla. Je o hlavu menší než já a to jsem na ní taky miloval. Vždy si musela stoupnout na špičky nebo na moje nohy aby mě mohla políbit ale nejčastěji jsme to dělali tak že jsem ji vyzvedl na sebe a až pak se začali líbat..

,,Mě je to fakt líto Justine. Já se opravdu snažím vzpomenout na to jaký byl náš vztah opravdu jo. John mi toho tak strašně moc řekl že jsem do všeho zamotaná. Vím že to co mi John řekl není nic pravda. Uvědomuji si to fakt jo. Teď si mi dokázal že mě miluješ protože žádný kluk jako ty myslím to tak jako jak vypadáš tak by se prostě nerozbrečel kvůli holce ale ty jo a to mě trochu potěšilo. Ani nevím co to tady říkám ale Justine chci ti říct že mi je to líto. Občas se mi v hlavě vyskytnou vzpomínky a já tam vidím jak si se o mě hezky staral a jak si mě miloval a já milovala tebe. Bylo to tak hezký. Náš vztah byl krásný. Prostě chci aby si mi taky pomohl si vzpomenout. Říkej mi naše zážitky a já si určitě vzpomenu a zase se do tebe zamiluju protože" odmlčela se a sklonila hlavu.

,,Už teď se mi moc líbíš. Si no krásný" uchechtla se a já se usmál.

,,Jako se dost divím že tak krásný kluk se zamiloval zrovna do mě" řekla.

,,Si nádherná do tebe se zamiluje každý a to mě štve" řekl jsem a chytil ji za ruce.

,,Pomůžeš mi si vzpomenout?" podívala se na mě jejíma krásnýma očima.

,,Určitě Laurenn. Udělám vše proto aby sis zase vzpomněla" usmál jsem se..

,,A mohl by si no..." zčervenala.,, Řekni to" usmál jsem se nad její roztomilostí.,, Obejmeš mě pro začátek? Abych věděla jaké je tvoje objetí" pousmála se a já se usmál. Jsem rád že tohle řekla.

,,Moc moc rád" usmál jsem se a objal ji.

Tohle půjde. Ona si určitě vzpomene. Budeme zase spolu.

Doufám že bude hodně komentářů jako u minulé části. Každý mě potěší. Děkuji moc.

Wedding? No!  ✔Where stories live. Discover now