Závodnice

21) Večeře

Chviličku čekám, a pak se otevřou dveře, ve kterých stojí hezká hubená brunetka v černých upnutých minišatech bez ramínek...

"Dobrý večer. Je doma Luke?" Zeptám se překvapeně. "Dobrý večer. Je doma, hned ho zavolám." Pozdraví bruneta a odběhne. Já zase čekám, když v tom uvidím brunetu, jak za sebou táhne Luka. "Ahoj." Pozdraví mě nastejno, Luke ale ještě pokračuje,: "Pojď dál."
Vstoupím do domu a najednou nastane celkem trapná chvilka ticha, kterou přeruší bruneta,: "Tak já asi raději půjdu." Obejme Luka, dá mu pusu na tvář a mě píchne u srdce. Když pak jde okolo mě, tak se usměje. "Ahoj, užijte si to." zavolá za sebou ještě.

Luke zavře dveře. "Moc ti to sluší. Pojď půjdeme do jídelny." Chytí mě za ruku Luke. "Děkuji." Poděkuji mu, když mě táhne do jídelny. Jídelna je moc hezky vyzdobená, všude jsou svíčky, na zemi i na stole jsou poházené růžové okvětní lístky růže a na stole ve váze stojí velikánská kytice řůžových lilií, mých nejoblíbenějších. "Páni. To je úžasný. " Vypadne ze mě. Luke vyndá z vázy lilie,:" Ty jsou pro tebe, prý je máš ráda." Na tváři se mi objeví překvapený výraz,:" Jak to víš?" "To je tajemství." Zasměje se a odsune mi jednu ze dvou židlí. Já se samozřejmě posadím a poděkuji.

Hned jak dosednu vytáhne Luke tři láhve. "Bílé, červené, nebo růžové šampaňské s jahodami?" Zeptá se a postupně ukazuje na láhve. "Šampaňské." Vyberu. Luke položí lahve, přinese napůlené jahody, dá je do vysokých skleniček a zaleje je šampaňským. Přiťukneme si, a pak si povídáme. Hlavně o autech, ale i o jídle.

Najednou se Luke zeptá,: "Tak co? Máš už hlad?" "Celkem, hlavně se už těším na tvoje kuchařské umění." Zasměji se. "Dobře, půjdu nám to připravit." Zvedá se Luke. "Luku?" odpovím ho, "Kde tu máš koupelnu?" "V chodbě druhé dveře napravo." Odpoví já se zvednu, směr koupelna.

Naštěstí koupelnu najdu na první pokus. Rychle zavolám Em. "Tak co? Jaká je večeře?" Vykřikne hned Em. "Skvělá, jen..." Odmlčím se. "Jen co?" Zajímá se Em. "Asi nic... Ale když jsem přicházela, tak od Luka odcházela nějaká holka. A já si to teď nějak nedokážu užít." Přiznám. "Ach... Tak se na ni Luka zeptej." Radí mi. "Já nevím. Ale už musím. Zatím se měj Em. A děkuju." Rozloučím se a hovor položím.

Vyjdu z koupelny a jen co se posadím, tak Luke přináší talíře s jídlem. Je to kuřecí steak s parmazánem, bramborová kaše, na které je nějaká zelená rostlinka a jako obloha je rajče, okurka a salát. "Mňam, vypadá to výborně." Pochválí mě Luka. "Počkej až to i ochutnáš." Vytahuje se Luke. "No to ještě uvidíme." Rýpnu si. Luke se jen pobaveně zasměje. "Dobrou chuť." Popřeje mi. "Dobrou chuť." Zopakuji po něm. Uchutnávám a Luke měl pravdu, je to opravdu výborné. "Nerada to přiznávám, ale měl jsi pravdu, chutná to výborně." Zformuluji svou myšlenku a řeknu ji nahlas. Luke pokýve hlavou, ale nic neříká.

Dojíme a Luke se zvedá, aby odnesl talíře a přinesl dezert. Jsou to jahody se šlehačkou a čokoládou. Bože, jak já miluju jahody. U dezertu konečně najdu odvahu se zeptat na tu dívku, která odtud odcházela, ale snažím se, aby to nevyznělo tak, že vyzvídám. "Takže... Ty tu bydlím sám? V tak velkém domě." Zkusím to poprvé. "Jo, bydlím tu sám. Jen občas přijede sestřička, ale jinak bydlí asi o pět ulic dál." Odpoví Luke. "Áha, ale nějací kamarádi a kamarádky za tebou jezdí, nebo ne?" Pokračuji. "Jo, kluci jsou tu celkem často." Odpoví Luke. A v tu chvíli se rozhodnu, že kašlu na nějakou opatrnost a narovinu se zeptám,: " A ta slečna, která mi dnes otevřela je tu tak často?"
"Ano. Je tu často, protože je to...

Pokračování příště...

______________________________________
Ahoj, pardón, že mi nový díl trval tak dlouho, ale už nemám díly předepsané a dlouho jsem neměla žádný nápad.

Doufám, že jste si díl užili. Budu ráda za každý pozitivní i negativní ohlasy, klidně napište, co můžu zlepšit!

A ještě otázečka: Kdo myslíte, že je ta slečna?

 Zatím pápá,

nana3737😘😍😀😍💜💗