Martin Carev/Jmenuju Se Martin
Seděl jsem sám v jídelně a studoval jsem pohledem prázdný talíř. Měl jsem takovou chuť do něčeho kopnout.
,,Kurva!" hekl jsem a vstal od stolu tak, že jsem srazil židli k zemi. Otočil jsem se a díval jsem se na ležící židli. Jak to můžou brát ostatní tak s klidem?!
Vyšel jsem z jídelny a práskl za sebou dveřmi.
Vadim Tkačenko/VADAK
Seděl jsem ve svém pokoji a stříhal jsem video. Co to sakra bylo?
Slyšel jsem zničeho nic ránu jak z děla. Vstal jsem a šel jsem ke dveřím. Vykoukl jsem ven a hledal jsem centrum té rány.
,,Kluci, co to sakra bylo?" zeptal jsem se.
,,Já tomu říkám Martin..." šeptl Honza s pobaveným úsměvem a hodil do sebe další rundu vodky, stejně jako Šimon.
,,Martin se pořád neuklidnil?" nadzvedl jsem jedno obočí.
,,Nope, pořád s ním mlátí puberta..." zasmál se Šimon. Podíval jsem se na Martinův pokoj a hned jsem tam naklusal.
,,Kámo, můžu jít dál?" zaklepal jsem a řekl.
,,Co chceš?" slyšel jsem tlumený hlas Martina přes dveře.
,,Martine, všichni jsme si tím prošli, tak ze sebe nedělej hysterku-" zvýšil jsem hlas. Otevře dveře s vražedný pohledem.
,,Já jsem tu být nechtěl!" křikne na mě.
,,Vzpamatuj se, Martine! Nikdo z nás tu nechce být, tak z toho přestaň dělat tragédii!" vyjel jsem po něm. Byl ticho a nic neříkal. Podíval se za mě na ostatní, a tím mi naznačil, že se na nás všichni dívají.
,,Jo, mám s tím taky problém, ale smířil jsem se s tím, protože jsem pochopil, že se odtud nedostanu-" vypadlo ze mně, potom jsem se jedním rychlím pohybem otočil a vydal jsem se k mému pokoji.
Sakra! Dokáže mě vytočit úplná maličkost... Měl bych se odreagovat... Zavřel jsem se v mém pokoji a padl jsem na postel, s čímž jsem sledoval bílí strop. Začal jsem přemýšlet a u toho mě začala zmáhat únava. Poslední myšlenka, kterou si pamatuji je myšlenka na to, že bych se měl možná Martinovi omluvit.
~~~~~
Michala Stránská
Seděla jsem v kuchyni a pila svůj oblíbený jahodový čajík.
,,Ahoj..." pozdravila mě polospící Daniela.
,,Mám ti vyřídit poděkování od té ženské, které jsi šila ty šaty..." řekla jsem a napila se horkého čaje.
,,Hmmm? Jo, dík.." řekla a každé písmeno tak líně prodlužovala. Když si zalívala kávu, sedla si s hrnkem v ruce. Nadzvedla jsem jedno obočí.
,,Jsi okay?" řekla jsem s pobaveným úsměvem.
,,Hmmm? Jo..." řekla, vstala od stolu a i s kávou šla do svého pokoje.
Přijde mi divná... Co s ní sakra je? Začala jsem uklízet nádobí do myčky a když jsem to všechno douklízela, šla jsem za kluky.
,,Čau, je něco nového?" zeptala jsem, když jsem si sedla mezi Honzu a Šimona k baru. Honza se na mě podíval s nadzvednutým obočím.
,,Martin a Vadim se včera pohádali, a Danovi je špatně..." řekl a vstal od baru. Po chvíli jsem zístala se Šimonem u baru sama. Projela jsem ho pohledem a on se na mě pousmál.
,,A co ty?" řekla jsem do ticha.
,,Já jsem v pohodě, ale někdo by se na toho Dana fakt měl podívat..." dal mi ruku na rameno. Díval se mi celou dobu do očí a nic neříkal.
,,Zavolám doktorovi..." šeptla jsem.
,,Já-" začal.
,,Ano?" chtěla jsem, aby řekl něco romantického, nebo lichotku. Dal mi levou ruku na tvář a blýsklo se mu v očích.
=====
Bez komentáře... ._.
Jinak, VOTE, komentáře a sledovat... ._.
Kookie
Opraveno ✓
ČTEŠ
V ZAJETÍ [MenT • Smusa • VADAK • GoGoManTV • Jmenuju se Martin] CZ
FanfictionPořád nedokážu vstřebat to, co se vlastně stalo. Měl jsem zavolat policii, jen co jsem si na všechno vzpomněl, ale místo toho tu sedím, vzpomínám a mám neskutečnou chuť se tam vrátit - vrátit se za ní. ~~~~~ • rozepsáno ✓ • dokončeno ✓ • v opravě ✓...