(8 Part) Já...

680 60 13
                                    

Martin Carev/Jmenuju Se Martin

Seděl jsem sám v jídelně a studoval jsem pohledem prázdný talíř. Měl jsem takovou chuť do něčeho kopnout. 

,,Kurva!" hekl jsem a vstal od stolu tak, že jsem srazil židli k zemi. Otočil jsem se a díval jsem se na ležící židli. Jak to můžou brát ostatní tak s klidem?! 

Vyšel jsem z jídelny a práskl za sebou dveřmi.

Vadim Tkačenko/VADAK

Seděl jsem ve svém pokoji a stříhal jsem video. Co to sakra bylo? 

Slyšel jsem zničeho nic ránu jak z děla. Vstal jsem a šel jsem ke dveřím. Vykoukl jsem ven a hledal jsem centrum té rány. 

,,Kluci, co to sakra bylo?" zeptal jsem se. 

,,Já tomu říkám Martin..." šeptl Honza s pobaveným úsměvem a hodil do sebe další rundu vodky, stejně jako Šimon. 

,,Martin se pořád neuklidnil?" nadzvedl jsem jedno obočí. 

,,Nope, pořád s ním mlátí puberta..." zasmál se Šimon. Podíval jsem se na Martinův pokoj a hned jsem tam naklusal.

,,Kámo, můžu jít dál?" zaklepal jsem a řekl. 

,,Co chceš?" slyšel jsem tlumený hlas Martina přes dveře. 

,,Martine, všichni jsme si tím prošli, tak ze sebe nedělej hysterku-" zvýšil jsem hlas. Otevře dveře s vražedný pohledem. 

,,Já jsem tu být nechtěl!" křikne na mě. 

,,Vzpamatuj se, Martine! Nikdo z nás tu nechce být, tak z toho přestaň dělat tragédii!" vyjel jsem po něm. Byl ticho a nic neříkal. Podíval se za mě na ostatní, a tím mi naznačil, že se na nás všichni dívají. 

,,Jo, mám s tím taky problém, ale smířil jsem se s tím, protože jsem pochopil, že se odtud nedostanu-"  vypadlo ze mně, potom jsem se jedním rychlím pohybem otočil a vydal jsem se k mému pokoji.

Sakra! Dokáže mě vytočit úplná maličkost... Měl bych se odreagovat... Zavřel jsem se v mém pokoji a padl jsem na postel, s čímž jsem sledoval bílí strop. Začal jsem přemýšlet a u toho mě začala zmáhat únava. Poslední myšlenka, kterou si pamatuji je myšlenka na to, že bych se měl možná Martinovi omluvit.

~~~~~

Michala Stránská

Seděla jsem v kuchyni a pila svůj oblíbený jahodový čajík. 

,,Ahoj..." pozdravila mě polospící Daniela. 

,,Mám ti vyřídit poděkování od té ženské, které jsi šila ty šaty..." řekla jsem a napila se horkého čaje. 

,,Hmmm? Jo, dík.." řekla a každé písmeno tak líně prodlužovala. Když si zalívala kávu, sedla si s hrnkem v ruce. Nadzvedla jsem jedno obočí. 

,,Jsi okay?" řekla jsem s pobaveným úsměvem.

,,Hmmm? Jo..." řekla, vstala od stolu a i s kávou šla do svého pokoje. 

Přijde mi divná... Co s ní sakra je? Začala jsem uklízet nádobí do myčky a když jsem to všechno douklízela, šla jsem za kluky.

,,Čau, je něco nového?" zeptala jsem, když jsem si sedla mezi Honzu a Šimona k baru. Honza se na mě podíval s nadzvednutým obočím. 

,,Martin a Vadim se včera pohádali, a Danovi je špatně..." řekl a vstal od baru. Po chvíli jsem zístala se Šimonem u baru sama. Projela jsem ho pohledem a on se na mě pousmál. 

,,A co ty?" řekla jsem do ticha. 

,,Já jsem v pohodě, ale někdo by se na toho Dana fakt měl podívat..." dal mi ruku na rameno. Díval se mi celou dobu do očí a nic neříkal.

,,Zavolám doktorovi..." šeptla jsem. 

,,Já-" začal. 

,,Ano?" chtěla jsem, aby řekl něco romantického, nebo lichotku. Dal mi levou ruku na tvář a blýsklo se mu v očích.

=====

Bez komentáře... ._. 

Jinak, VOTE, komentáře a sledovat... ._.

Kookie

Opraveno ✓

V ZAJETÍ [MenT • Smusa • VADAK • GoGoManTV • Jmenuju se Martin] CZKde žijí příběhy. Začni objevovat