Plugboy {Larry Stylinson♡}

12

,,Jsi usnul, nebo počítáš lampy?" prohodil zamyšleně kudrnáč, když už deset minut pozoroval menšího, jak se nehybně opírá o boční okénko.

,,Vzbudíš mě až tam budem?"

,,Ne, nechám tě tady."

,,Tak díky."

,,Nemáš zač zlato."

,,Blbečku." na oko zasakroval a pokroutil hlavou a i když nechěl, tak se mu na tváři usadil spokojený úsměv. Klesajícím víčkům dál nebránil a jestě než stihl postřehnout Harryho poznámku, o tom, jak to s ním má těžký, tak se propadl do říše snů.

,,Jsme tady princezno."

,,Lou."

,,Louisi."

,,Lewisi." zkusil to naposled, načež si spícího bruneta vzal do náruče a zamířil k bytu.

,,Ah." zavzdychal Louis, když Harry loktem rozsvítil světlo.

,,Myslel jsem, že spíš."

,,Já taky."

,,Ty se mi snad jenom zdáš."

,,Taky bych chtěl mít tak sexy sny."

Hary opatrně položil Louise na botník. Stehna mu jemně dlaněmi pohladil, načež je rozšoupl a stoupl si mezi ně. Sledoval Louisův pobavený obličej. Nemohl si pomoct, ale musel se usmát.

,,Máš v těch modrých zabijácích tak milon čertů Tomlinsone." rukou mu přejel po tváři, ,,ale s tím si dokážu poradit."

Dlaní mu lehce třel jemné fousy na tváři. Dokonce by se dalo říct, že se snažil co nejvíce si ho prohlédnout, protože buďme upřímní, moc chvil, co by Louis Tomlinson jen tak nehybně poseděl, se nenajde.
Mohlo uběhnout i několik minut, co se ani jeden nepohnul, jen tam tak stáli, dívali se jeden na druhého a vedli němé rozhovory, jakoby nic jiného kolem jejich těl neexistovalo.

Byly to ty nevyřčené slova a sliby, nebo přitmí v chodbě Harryho bytu a fakt, že hodiny právě odbily čtyři hodiny ráno, nebo něco uplně jiného, co dodávalo celé té situaci tolik plnosti a hřejivého svědění, které se rozlévalo po těle obou chlapců, zvláště v místech, kde se jeden druhého dotýkali?

Nakonec to byl Louis, kdo se naklonil a spojil jejich rty do jemného polibku. Jemného, ale přece tak drsného. Polibku plného touhy, příkazů a proseb.

,,Co to zase vyvádíš?" pokroutil hlavou, když se Louis jen pár milimetrů od Harryho růžových polštářků začal šklebit a přiblbě usmívat.

,,Taky se mi líbí tvé oči Stylesi."

,,Já jsem ale neřekl, že se mi líbí."

,,A líbí?" zvědavě na něj pohlédl.

,,Moc." přikývl a natáhl ruce, aby si ho mohl vzít znovu do náruče. Menší mu s nadšením obmotal nohy kolem pasu a nechal se nést bytem.

,,Kuchyň."

,,Obývák."

,,Koupelna."

Odříkával, při procházení jednotlivými částmi svého bytu. Louis měl hlavu položenou na jeho rameni. Každou místnost si prohlédl až když se Harry přesunul do té nasledujicí.

,,To vždy je exkurze Styleslandem zadarmo, nebo jsem vyjímečný?"

,,Nechci říkat, že vyjimečný nejsi..."

,,Ale...?"

,,Zadarmo to nebude."

,,Hm, tak to ji prosím zakonči zase v předsíni, protože tu nemám ani cent."