Přes den nepřátelé, v noci zamilovaní

34.

Jen tak pro začátek: Moc děkuji Heimynka za úúúžasný trailer k příběhu ( v médiích). V oboru je jednička :) rozhodně ví, co dělá :D. Bože, pořád si ho musím pouštět dokola ♡_♡. Je naprosto super, děkuju ♡.

Ležela jsem v posteli už půl hodiny a nikde nikdo. V tom se rozrazily dveře a Kate celá uřícená na mě začala halekat: ,,Kde se couráš?? Všichni čekáme jen na tebe!"

Pomalu mi začaly docházet souvislosti. Ti kluci v  klubovně přece mleli něco o přespávání venku. Vylítla jsem z postele nadzvukovou rychlostí, hodila na sebe mikinu a s Kate za zády se řítila na obrovský travnatý plácek za hotelem. Tam už ležely na zemi rozprostřené matrace na spaní.

,,Bezva, Rachel už je tady. Takže první má hlídku Michelle s... Hazel. Pokaždé je na půl hodiny. Po vás ji má Jason s... Ashtonem. Dále..." vyhlašovala jména kdo s kým má hlídku. ,,Rachel s... Kate. Morgan s..." nadšeně jsem se podívala na Kate. ,,Papír s časy kdo kdy má hlídku bude viset tady." přilepila papír kusem izolepy k dřevěné stěně. Jedním okem jsem zabloudila na náš řádak a přečetla si, že s Kate nás čeká důležitý úkol až kolem půl druhé ráno.

Všichni jsme si zalezli do připravených spacáků a zakoukali se na blikající obrazovky mobilních telefonů. Každou chvíli někomu cinknul z důvodu nové zprávy. Bylo to absurdní, leželi jsme od sebe jen pár metrů, ale místo povídání jsme si posílali zprávy přes messengery a WhatsAppy, protože jsme byli moc líní otevřít pusy a probudit jazyk a hlasivky k životu.

Byla jsem již připravená odplout do říše snů, než budu muset jít hlídat ty malý fracky co leželi ve svých spacácích kolem mě, když mi zavibroval mobil. Protřela jsem si oči a zamrkala na novou zprávu.

Ashton: <3

Cukla jsem sebou. Někdo si tu se mnou drze hrál a já nemohla nic dělat. Postavila jsem se na lokty a rozhlédla se kolem sebe. Ashtona jsem ale nikde neviděla.

,,Hledáš mě?" zaklepal mi na rameno a já z něj málem měla smrt. Otočila jsem se na něj, ale než jsem mohla něco říct, jeho hladké rty se přitiskly na ty moje popraskané, co nutně potřebovaly jelení lůj. Než jsem se vzpamatovala, byl pryč. Přejela jsem si prsty po rtech. Tohle mi bude chybět, pomyslela jsem si posmutněle. Zároveň mě ale štvalo, že si se mnou a mými city hrál a já se nikdy nebyla schopná bránit. Nasupeně jsem sebou švihla na polštář a pevně zavřela oční víčka.

,,Vstávej, krásko." probudil mě jemným, ale naléhavým tónem hlasu Peter. Pomaličku jsem se posadila a ještě pomaleji rozlepila víčka. Kate už stála na nohou a čekala, až se uráčím ji následovat.

,,Víš, co mě štve?" šeptla jsem Kate do ucha, když jsem obešly tři kolečka kolem spáčů a posadily se na lavičku. ,,Že až skončí tenhle pobyt, skončí i to s Ashem." posmutněle jsem se zahleděla do plápolajících plamenů ohně, který tam rozdělali učitelé. ,,Že už ho nikdy neuvidím, pokud si nenašetřím na letenku do Evropy a že na mě nejspíš jakmile nasedne do letadla směr Německo, zapomene." Kate jen tiše seděla a naslouchala. Pak mě mlčky vzala kolem ramen a zadívala se někam do dáli.

,,Mě to tvoje věčné zachraňování z rybníka taky bude chybět." upřímně se usmála a zahleděla se do oranžovo-žlutých pohasínajících plamínků.

Snažila jsem se vynahradit si tu probdělou půlhodinu, ale už jsem oka nezamhouřila. Co si bez těch jeho denních vylomenin počnu?

Ahoooj lidičkýýýýýýýý :D. Mám pro vás (možná?) špatnou zprávu. Už nás čeká pár posledních kapitolek a konec :). Nevím, co jiného napsat, tak asi zdar :D.

karolka956 :)