I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3

39) Zase spolu

„Když ti řeknu ano. Změní se něco?" zeptám se pořád se Harrymu dívám do očí.

Harry neuhne pohledem jak jsem si myslela.

„Změní se tím hodně věcí. Například, že se nastěhujete ke mně."

Vyvalím oči. Co?? Málem mi zaskočí má káva.

„Děláš si srandu, že jo?"

„Vypadám na to?"

Dneska těch šoků mám nějak moc. Prvně máma, po té Harry před kavárnou a teď tohle.

„Co se ještě dneska stane?" řeknu otázku, kterou jsem nechtěla říct nahlas.

„Blbý ráno?" odhadne správně a dělá, jako kdyby předchozí otázku vůbec neřekl.

„Jo. Máma mě vzbudila. Potom potkám Tebe. Je toho moc."

„Takže chceš říct, že jsem ti způsobil šok?" usměje se.

„Nesměj se, je to vážná věc!"

Harry nahodí zpět neutrální výraz.

„Ne jen. Jsem prostě s tebou nechtěla mluvit. To je vše."

„Ale teď mluvíš."

„Vzdávám se." zvednu ruce do výšky.

Usměje se. Miluji jeho úsměv.

Harry mě přistihne, jak na něho zírám.

„Proč na mě tak koukáš?"

„To mám zákaz se na Tebe koukat?" usměji se snad poprvé za ráno.

„Ne ty nikdy." zase se usměje. Bože ne! (:D) Rozplývám se.

Konec rozplývání a podobně. Zpět do reality.

Můj zrak padne na hodiny. Hm... 7:45 už bych měla vyrazit.

„Už půjdu." řeknu a zvedám se ze židle.

„Doprovodím tě." nabídne se Harry.

Jedním pohybem ruky ho zarazím.

„Nemusíš. Škola je kousek. Zvládnu to sama."

„Jak myslíš. Tak ahoj." Harry naznačí objetí na rozloučenou.

Já ho však převezu. Podám mu jen ruku a pobaveně se usměji.

Harry mi moji ruku stiskne.

„Třeba příště."

„Ahoj Harry."

„Ahoj Emily."

Rozloučíme se a já rychle běžím do školy. Před kavárnou míjím jeho kamarády. Zamávám jim na pozdrav.

A moje pocity? Zmatené ale i přesto.

Bojím se jít do toho znovu. Nevím jestli zvládnu Harryho „výbuchy" žárlivosti.

Ale zase vím jedno... Bez něho to nezvládnu!!

Dnes jsem dala o díl víc než obvykle! :-) :-D

Co myslíte? Bude Harryho žárlivost častěji bortit jejich vztah? :-O

Chtěla bych Vám zase poděkovat za přečtení a hvězdičky ( 2947 přečtení a 173 hvězdiček ) DĚKUJI, DĚKUJI MOC!!

P.S. 40. část bych chtěla věnovat všem co čtou můj příběh. Díky Vám mám chuť pokračovat! :-) A taky vím, že to nepíši jen tak pro srandu králíkům. :-D :-D Ještě jednou VELIKÉ DĚKUJI! :-) Leuš