I'm pregnant... PROBLEM!! (Harry Styles / 1D) 1/3

64) Goodbye Holmes Chapel!

Probudí mě pohlazení po ruce, co mi visí z postele.

„Ještě pět minut, prosím!" zamumlám a zavrtám se ještě víc do peřiny.

Počkat... Do peřiny?? Otevřu rychle oči a koukám do tváře usmívajícího se Harryho.

Natáhnu svoji ruku, kterou mám volnou. Té první se zmocnil do těch svých Harry.

„Vstávat! Musíme už jet domů." zatahá mě z ruku.

Z hluboka vzdychnu a dobrovolně se posadím. To je, ale to jediné co mě unavené tělo dokáže.

Podívám se na něj se smutným výrazem.

„Vážně musíme?" zeptám se.

Harry přikývne.

„Promiň. Chtěl jsem tě nechat spát, ale tvoji rodiče musí domů. Přece nezají cestu." řekne.

„Tak jim pujč navigaci, miláčku. Mě se nikam ještě nechce." udělám štěněčí obličej.

Pohladí mě po tváři a ještě víc rozšíří svůj úsměv.

Zastrčí mi jeden neposedný pramínek za ucho.

„Zítra máš školu a já si musím něco zařídit s kapelou. Taky se mi nikam nechce."

Vzdychnu a na druhý pokus se vyškrábu z postele. Tentokrát úspěšně!

Odhodím naštvaně peřinu a jdu si sbalit věci. No než jsem usnula byli různě poházené po pokoji.

Teď? Všechno sbaleno!

„To ty jsi mi sbalil věci?" žasnu a podívám se na Harryho.

„Když ty ji tak krásně spala! Nemohl jsem tě vzbudit kvůli balení." nakrčí čelo.

„Fajn. Děkuji." dojdu k němu a postavím se na špičky.

Chytnu ho okolo pasu. Harry si mě přitáhne blíž k sobě.

„Mám to, ale skvělého muže." usměji se na něj.

Harry mi dá pusu na čelo.

„A já mám zase skvělou ženu. Pojď, musíme jít." natáhne ke mě ruku a já se jí hned chytnu.

Ruku v ruce vyjdeme z jeho pokoje.

Dole na chodbě je pozdvižení. Všichni se tam mačkají. Zastavím se a opřu se o zábradlí.

Harry se na mě nechápavě podívá a za chvíli pochopí. Stoupne si vedle mě a oba koukáme na všechny, jak se cpou v chodbě. Nikdo z nich netuší, že na ně koukáme.

„Kde je ten Harry? Měl Emily vzbudit!" vyšiluje máma.

Annie ji pohladí po zádech.

„Ale. Neboj všechno stihnete. Taky potřebují mít chvíli soukromí."

Podívám se na Harryho pobaveně. Není daleko od záchvatu smíchu. Přijdu rychle k němu a dám mu ruku před pusu.

Hm.. Asi to byl moc rychlý pohyb, protože všichni se podívají na schody.

Pohled na nás musí být... No zajímavý...

Harry celý rudý a já taky nemám daleko k tomu vybouchnout smíchy.

Sundám ruku z Harryho obličeje. Hned vybouchne v záchvat smíchu a já po něm.

Když už mi začnou slzet oči, usoudím, že by bylo moudré přestat.

Utřu si uslzené oči a podívám se na Harryho. Ten je na tom trošku hůř, ale zdá se, že už začíná vnímat. Oba přesune pohled na všechny dolů.

Máma, táta, Annie a Robin na nás koukají též pobaveně.

„Puberťáci a to za pár měsíců budou rodiče!" podiví se táta se založenýma rukama v bok.

S úsměvem pokrčíme rameny a sejdeme za nimi dolů.

Annie nás začne na rozloučenou všechny objímat.

„Ráda jsem tě poznala! Doufám, že se uvidíme ještě dřív než v září s vnoučkem." usměje se na mě.

„Taky jsem tě ráda poznala. Myslím, že se uvidíme i dříve." usměji se na ní.

Annie si vytáhne mobil z kapsy a podá ho Harrymu.

Harry se na ní nechápavě podívá.

„Vyfotíš mě s Emily? Musím dát fotku s mojí budoucí dcerou a vnučkou na Instagram!" usměje se a jde si stoupnout ke mně.

Harry protočí oči. Mrknu na něj a on na mě vyplázne jazyk.

Annie položí svoji ruku na mě bříško. Chytnu ji za pás a usměji se, jak nejlépe umím.

„Hotovo." řekne Harry a podává své mámě telefon.

Annie si hned mobil vezme do ruky.

„Paráda!" řekne, ale fotku mi neukáže.

„Chceš jí pak poslat Harry?" zeptá se s úsměvem.

Všimnu si, že fotka už je na cestě na web.

„Jo." odpoví.

Máma s tátou mezitím odnosili věci do auta.

„Tak můžeme vyrazit." vejde do chodby máma.

Nikam se mi nechce. Za tu chvíli jsem si to tu oblíbila. Především ten klid!!

Harry mě chytne za ruku a vede k autu. Všichni se vyhrnou za námi.

Otevře mi galantně dveře a já se nalodím. V autě je příjemné teplíčko. Harry byl zatopit.

Zavrtám se spokojeně do sedačky.

Harry se ještě rozloučí s mámou. Také objetím jako u nás všech ovšem u něj přidala i pusu na tvář.

Usměji se.

Harry nastoupí. Ofoukne mě silný vítr, který mezitím začal být venku.

To bude příjemná cesta.

„Nebude bouřka?" začnu se strachovat a koukám na teď už šedé nebe.

„Asi ano. Ale neboj to zvládneme." řekne a položí svoji ruku na mě stehno.

Odendám mu ruku.

„Tak honem ať to stihnem." ušklíbnu se na něj.

Harry s úsměvem nastartuje auto a vyjede z příjezdové cesty.

Mávám jako o život. Za tak krátký čas jsem si to tu oblíbila. S troubením a stálým máváním míříme zase zpátky domů.

GOODBYE HOLMES CHAPEL. SEE YOU SOON!

Tak jste se dočkali miláčkové! :D :* Já vím.. Nic moc co?? :D Ale nebojte.. :D teď už to bude čím dál lepší... :D Doufám... -_- :D

Jo a do EXTERNAL LINK - jsem Vám přidala odkaz na moji oblíbenou písničku (není zatím na YouTube studiovka je jen tady) :D Doufám, že se Vám bude líbit! :-) S láskou Leuš :)