Byl jsem velmi unavený z těch léků.
Chen mě hladil mě po hláskách a jeho polibky pro mě byl ten nejlepší pocit, který jsem kdy zažil.
"Vyspi se, Xiu. Ať máš zítra dost síly."
Dost síly na co?
Bylo to tak příjemné, jak mě hladil.
Políbil mě na tvář a já propadl hlubokému spánku.
___
Probudil jsem se a opět nedokázal otevřít oči.
Asi deset minut jsem se o to snažil, ale to světlo se nedalo vydržet.
Chtěl jsem se otočit,
abych viděl toho, se kterým nejsem sám. Těšil jsem se na jeho krásný úsměv a dokonalý hlas, ze kterého bych se dokázal zbláznit.
Ale.
Nebyl jsi tam.
A já sám v místnosti, která mi bez něj příjde až moc prázdná.
Zmizel jsi mi,
ale kam.. To nevíš?
