Diamond stála před zrcadlem. Celou dobu pozorovala svůj odraz a zkoumala obličej. Změnila se nějak? Nepřipadala si jiná? Starší či zkušenější? Po tom všem, co zjistila, se jí celý život obrátil vzhůru nohama. Samozřejmě cítila, že to něco udělalo s její psychikou. Ona se ale nedala lehce zviklat. Bojovala dál za svou svobodu.
Říká se, že se po těžkých životních situacích člověk jakkoliv změní. Každého to ale zasáhne jinak. Někomu stačí jen chvilka na to, aby se z toho otřepal, jiný se s tím vypořádává celý život. Diamond patřila k těm prvním. Věděla, že si nemůže dovolit slabé chvilky, ale musela jednat rychle a efektivně.
„Fajn," zamračila se na svůj odraz, „žádnou změnu zatím nevidím. Pořád ty stejně nudné hnědé vlasy a šedé oči. Nic zvláštního. Nic nového. Ale jsem dívka diamantu, která vypadá tak obyčejně. Aspoň něco mi osud nadělil. Kdo umí číst myšlenky?"
Slovo fajn a nudné slyšela od svých rodičů, když na sebe v noci křičeli. Vydala se k nim a poslouchala je za dveřmi. Nic nového nezjistila, to ale od nich neočekávala. I když se nacházeli za zavřenými dveřmi, dávali si velice pozor na to, co po sobě křičí. Ale Alice se neudržela a zaječela na něj slovo fajn. Jeho význam Diamond brzy došel.
Na její posteli ležel hnědý plátěný vak. Nikdo ji nenutil, aby si ho vzala, ale jedné služebné ho doslova vyrvala a zmizela s ním za rohem. Teď se uvnitř něj nacházel její žerzejový hřeben, šperkovnice s diamantem, deník, příliš barevné obrázky a dopisy. Nic jiného nepotřebovala. Všechny své věci a vzpomínky nechávala tady.
Jen jedné věci se nechtěla vzdát. Byl to malý obraz, jenž maloval malíř nedávno. Byla něm s Alice a Christianem. Ona seděla v trávě mezi růžemi v modrých šatech a Christian s Alice se drželi za ruce. Při pohled na ten obraz se jí tlačily slzy do očí. Pořád nemohla uvěřit, že se jen přetvářeli. Tolik jim věřila.
Zamrkala, aby rozehnala slzy. Raději se soustředila na své poslání. Na nic jiného teď opravdu nezbylo místo. Pořád ještě netušila, jak se cestuje s diamantem. Kdyby to uměla, pokusila by se z vlivu 18. století vymanit sama, ale ona o cestování časem nezískala žádné vědomosti. Bála se, že může skončit kdekoliv. Raději počká na Ruby.
Byla ale odhodlaná diamant použít jen, když nastane jiná situace, než jakou předpokládala. Pokud se Ruby zítra nedostaví na ples, ráno po plese prchne do Anglie, odkud se dostane do 21. století, kde se už ocitne v bezpečí.
Takže se nám už tedy blíží ples. Kdo se těší? A myslíte si, že se Diamond povede dostat z 18. století?😊
Jinak jsem v pátek dopsala celý tento díl. Teď si dám týden oddech s poté se vrhnu na Emerald.😴😏
OPRAVENO: 23.03. 2019
ČTEŠ
Drahokamy: Diamantová Diamond
FanfictionDiamond nezná svůj původ ani minulost. Neví, že ti, co ji vychovávají, jsou jen adoptivní. Žije v 18. století, kde ženy nemají svobodnou vůli a na jejich názor se nepohlíží. Měla by být vychovanou, poslušnou dívkou, ale ona je pravý opak. Rodí se v...