22. kapitola

63 4 2
                                    

Caroline vytáhla z krabice vánoční ozdobu. Zamávala jí Diamond před obličejem, protože ta se zdála v poslední době ztracená ve svých myšlenkách. Neustále stáčela svůj pohled ke schodišti, kde zmizely Ruby s Emmou, aby zabalily své dárky pro ostatní. Diamond tyhle Vánoce v moderním světě zažívala poprvé, takže ji zajímalo vše, co se na ně dělá.

„Hej, Země volá Diu. Diamond, ozvi se!" šťouchla do ní Caroline.

Diamond zamrkala a nechápavě se podívala na svou novou kamarádku. Stále na ni mávala ozdobou, kterou chtěla pověsit na stromeček. Dia jí ozdobu vyrvala z ruky a pověsila ji sama.

„K čemu slouží tohle a tohle?" prohlížela si v ruce malý zvoneček a vytáhlé kopí s hvězdou na konci.

V salonku se jí za zády zjevil Nick, který na ně vybafnul. Diamond zaječela a namířila na Nicholase kopím. Začala s ním proti němu šermovat. Nick se uhýbal, ale proti jejím rychlým výpadům neměl šanci.

„Kryj se!" probodla ho Diamond. Nick zvedl ruce na znamení kapitulace.

„Vyhrála si. OK, stop. Jen si ujasníme pár věcí. Slyšel jsem váš rozhovor. Budeme tě muset naučit pár věcí, abys tady přežila, Dio. Tohle," vzal do ruky zvoneček, „slouží k přivolávání Ježíška. To, s čím jsi šermovala, se zabodne na vrchol stromečku jako špice. Raději to polož, ať si s kopím neublížíš."

Diamond se ohradila. Nelíbilo se jí, jak ji Nick poučuje, když sám v životě nedržel žádný meč. „V osmnáctém století jsem se učila bojovat se vším možným, nejlépe to jde ale s kordem. Špice se mu trochu podobá," ohrnula ret.

Klidnou atmosféru v salonku proťalo otravné zvonění. Caroline se rozeběhla otevřít a Dia s Nickem mezitím pověsili ostatní ozdoby. „Diamond, máš návštěvu. Chce tě vidět okamžitě," křikla na ni z haly Caroline.

Diamond s povzdechem vyrazila za ní. Tušila, kdo vážil cestu přes půlku Londýna, aby se s ní viděl. A nemýlila se, když ji zahlédla v hale.

Isabelle Carlyleová, její sestra, postávala povýšeně v hale domu Montroseových. Černou kozačkou poklepávala o podlahu, jako by ji nebavilo čekat a Diamond ji jen připravovala o čas. Obrátila oči v sloup a své sestře neoplatila sladký úsměv, jakým ji Isabelle obdařila. Věnovala jí jen odfrknutí.

Isabelle si přehodila karamelové vlasy dozadu a uhladila si béžový kabát od drahé módní značky. Bílé šaty z kašmíru jí sahaly pod kolena. Diamond si vedle ní připadala nepatřičně ve svém obyčejném tričku a džínách, ale tím se nenechala vyvést z míry. Místo toho sestru počastovala nepříjemným pohledem. „Co tu chceš?"

„Přišla jsem se tě zeptat, jestli s námi nestrávíš Vánoce, matka by tě uvítala, přeje si, abys odjela se mnou. Lucas a jeho rodina s námi také večeří," probodla ji Isabelle pohledem. Diamond si založila ruce na hrudi. Tenhle rozhovor pro ni byl stále více nepříjemný.

„Myslela jsem, že Lucas přijede sem za Ruby, aby večeřel tady. Slíbil jí to před dvěma týdny. Co si mu slíbila, drahá sestřičko, za to, že zůstane s tebou a nepojede za svou Ruby? Těžko mu můžeš nabídnout něco, co Lucas nezískal. Předpokládám, že milovat neumíš," zchladila ji Diamond.

Isabelle pomalu přešla k ní, dokud nestály jen pár centimetrů od sebe. Rozzlobeně s nenávistí si hleděly do očí. „Radím ti, ať vážíš slova, milá Dio. Kdybych se narodila o rok později, skvěle bych nahradila tvou roli a ty bys zmizela z povrchu zemského. Ruby asi není tak zajímavá, jak si myslíš. Lucasovi nestačí, ani se mu nedivím. Z vlastních zkušeností vím, že pro muže skýtám lepší potěšení než ona. Ale chci se tě zeptat na jinou věc."

Diamond se zvědavě naklonila blíž. Konečně se Isabelle dokopala k tomu, aby to prozradila, proč tu je. Ani se jí nemusela dívat do hlavy, aby to zjistila. Sestra jí to povypráví sama. „Pověz, Diamond, proč spolu vůbec chodí? V čem je Ruby lepší než já? Co má ona a já ne?"

Diamond si odfrkla a couvla dozadu. Narazila do drobného dívčího těla. Otočila se. Za ní se nacházela Ruby. Černovláska s nenávistí ve tváři hleděla na Isabelle.

„Zdravím. Jsi Byra, že, nemýlím-li se?" pronesla sladkým hlasem Isabelle.

„Ruby," zavrčela černovláska. „Vím, že si mé jméno pamatuješ moc dobře, Isabelle. Zkus se na to Luca zeptat sama, když spolu strávíte večer. Vyřiď mu, že ho pozdravuje jeho milovaná, přeji vám příjemný večer. Prosím, dveře," mávla Ruby rukou směrem k nim.

Když Isabelle zmizela na ulici, obě dvě si oddechly. Spadly z nich všechny nepříjemné pocity, které vyvolala její přítomnost.

Co si myslíte o dnešní kapitole? Máme tu takový malý incident mezi Ruby a Diamond. Přežijte první školní den. :D

OPRAVENO: 27.03. 2019

Drahokamy: Diamantová DiamondKde žijí příběhy. Začni objevovat