Without Words

3.kapitola

Nedalo mi to a musela jsem napsat dneska ještě jednu. Nenechám Vás přeci napnuté jako struny :P. A nebo jo? ~ Adéll~
****

V minulé části
,,To nemyslíte vážně", vzpřímil se Lord z Kairg.
,,Ano Pane. Skutečně to tak je"

Bude se mnou chtít mluvit.
Ale není to náhodou tak, že si muž ženu musí dobývat i když je němá?

***

Já vím, že se mnou Lorde Charlesi z Kraig chceš mluvit a proto se na mě díváš divně, když jsi mi položil otázku na kterou jsem Ti už dobrou čtvrt hodinu neodpověděla, ale ze mě odpověď nedostaneš.

,,Slečno Faistová. Ptám se znovu. Co jste udělala s dědictvím Vašeho otce?", zněl tak zoufale až mu z toho po čele řekl pot.

Ehm... snědla jsem ho Lorde Charlesi (smích).

Když Lord Charles z Kairg po dobré -alespoň- půlhodině zjistil že ze mě skutečně žádnou odpověď nevymaní, odešel z pracovny a nezapoměl třísknout dveřmi. Lilly usoudila, že je to jeden z jeho nehezkých zlozvyků a že zřejmě dveřmi tříská pořád když je v jeho "pracovně" dáma.

,,Paní Faistová. Vaše dcera snad neumí mluvit a stát si za svým názorem, nebo je tak naivní a stydí se?", Lilly tuhle otázku slyšela a to moc dobře.

Já nejsem naivní a nestydím se!
Prostě jsem s dědictvím udělala jenom to, co si otec přál v dopise který mi dal když na lůžku říkal svá poslední slova. A on byl taky tím, kterému jsem řekla svá poslední slova já. Vůbec moje mlčenlivost není způsobena nějakou "psychickou nehodou" o níž moje matka ráda blábolí každému koho potká na chodníku a to i za mé přítomnosti.

Lord Charles vešel zpět do své pracovny....