Sorry for Everything [Cameron Dallas]

Co tu sakra děláš?

Najednou mi někdo zaťukal na mé balkónové dveře .
Celá vystrašená jsem vstala z postele a šla k balkónovým dveřím. Najednou jsem rozpoznala jeho obličej. Prosím, že si ze mě dělá jen srandu a brzy odejde. Byl to Cameron.

Nevím proč, ale chtěla jsem se vrátit zpět do postele a zaspat tenhle den. Pomalu jsem otevřela dveře, a do nich vstoupil Cameron.

„Co tu sakra děláš?" zmateně jsem se na něj podívala, zatím co on mi nevěnoval jeden jediný pohled. „Já sám nevím kurva. Jen mi tě bylo líto a .. prostě ani sám nevím proč tu sem." prohodil chladně a já sledovala každičký jeho pohyb. „Nejspíš jsi opilý, měl by jsi jít domů." řeknu vážně. „Jo.. jsem asi opilej ale .. chci tu asi být." zasmál se a já si všimla, že mě pozoruje.

Najednou ze svého batohu vytáhl nějakou lahev. Nevím přesně, co to je, protože je tady totální tma a já nic nevidím. Když to ale rozdělal, poznala jsem po čichu, že je to alkohol. Achjo, ten se tu snad opije ještě víc, než je.

"Víš co? Dnešek byl úplně na piču.. co kdyby jsme se spolu opili?" zasmál se a zamával mi s flaškou před obličejem.
„Ne Came.. to je blbost. Prostě já půjdu spát a ty půjdeš domů dobře?" navrhla jsem ale myslím, že mě neposlouchá. „Opijem see“ zasmál se a pořád mi nutí ten alkohol.
„Neopiju se." hodila jsem po něm pohled a svrásčila svoje obočí.

„No tak se aspoň napij." Lehkomyslně se zasmál a podal mi flašku. „A co se jako stane? Opijeme se pak?" štěkla jsem. „Já nevím..Jen se s tebou chci opít to je všechno kurva." mykne rameny.
„Nikdy jsem se neopila a nemám to v plánu." zakřenila jsem se.

„Hele je mi líto že se na tebe Alex vysral. Ale já tě varoval." znovu se napil. „On není kluk na vztah a-" řekl opile a já se do toho vložila.
„A ty jsi kluk na vztah?" řekla jsem vážně a on se na mě udiveně podíval.

„Mě do toho nepleť." řekl naštvaně. „Budu tě do toho plést Camerone. Nesuď ostatní když jsi sám takový." sedla jsem si do tureckého sedu a bedlivě ho pozorovala. Jen tak mimochodem sedíme na koberci opření o postel. Skvělý.

„Seleno.. neznáš mě." kouknul na mě opile, ale já poznala, že to myslí vážně. Nic jsem neřekla a odvrátila jsem pohled. Co je tohle sakra za situaci? Je kolem jedné ráno a já tu sedím s opilým Cameronem na koberci. Zní to jak nějaká pošahaná komedie. „Měl bych jít." vstane a odchází balkónovými dveřmi. Viděla jsem, jak se ztrácel ve tmě.

Byla jsem rozhozená a netuším proč. Každopádně už si jdu vážně lehnout.

×××

Ráno jsem vstala a první věc byla ta, že jsem rychle zkontrolovala mobil, jestli Alex aspoň něco nenapsal. Vůbec nic. Co čekat. Chtěla bych ještě spát, ale jelikož je dneska škola, tak mi to asi nevýjde. Jo, nevím kdo to vymyslel dělat ples a na druhý den jít do školy ale to už asi neovlivním. Jsem jako přejetá kamionem.