Bez názvu 4,
Další den.
Sedím jako ten předem.
Jsem sám, jeden.
Bývám zde smuten.
Asi mi jebe.
Nevím co se děje.
Nic mě nehřeje.
A nevím co pravda je.
Probrečené dny.
Miluji krásu tmy.
Jedině když jsem v bezpečí.
A všechno je hezčí.
I potěšení menší.
Je lepší než žádné.
Co převažuje.
A smutek co si slzy v potocích bere.
YOU ARE READING
Poezie nicoty.
PoetrySbírka z posledních měsíců. Děje se toho pořád víc a víc. Tak můžete očekávat další.
