Love me daddy!

Part 9

Pohled Baekhyuna

Bylo pozdní ráno, okolo devíti a já se ještě převaloval na posteli v mém pyžamu. Nechtělo se mi vstávat a už vůbec nic dělat. Snažil jsem se ještě chvilku usnout, ale po chvilce jsem to nakonec vzdal. Překulil jsem se na kraj postele a drapnul jsem můj mobil. Okamžitě na mě vykoukly zprávy od Luhana, Soo-a a Chanyeola. Rozklikl jsem si jednu po jedné a nestačil se divit, jak rychle se zprávy dokážou šířit. Nejprve jsem si rozklikl Chanyeola (jak jinak že)....

Dál už jsem mu neodpovídal. Nevěděl jsem co a ani jsem nad jeho slovy nehodlal přemýšlet. Celkem mě děsili ty jeho obrovské změny nálad. Ale rozhodně neříkám že se mi některé z nich nelíbili...

Další na řadě byl pak Soo...

Jeho zájem mě potěšil ale zároveň mě děsí představa mít ho moc blízko sebe po tak dlouhou dobu. Přeci jen to byl potomek ďábla. Už jen jeho pohled vypovídal o všem.

No a samozřejmě poslední Lu. Přesně jsem totiž věděl co mi pošle za zprávu.

(A/N: zase prosím ignorovat mou lištu nahoře 😅)

Když jsem všem odepsal, mobil letěl někam za mě a já se zvedl z postele. Šel jsem do kuchyně a začal ohřívat vodu na kafe. Mezitím co se voda vařila jsem si do toustovače vložil dva plátky chleba a pobrukoval si melodii nějaké písničky. Když bylo vše hotové, sedl jsem si ke stolu a začal jíst.

~time skip jelikož jsem líná~

Po snídani jsem ještě chvilku uklízel byt a vařil si oběd. Nakonec jsem si musel zvolit vhodný oblek ve kterém bych k soudu šel. Rozhodl jsem se pro černou košili, šedou kravatu a černé džíny. V černé přeci každý vypadá dobře, že.

Nakonec jsem se vypakoval i s obědem v náručí z bytu a pospíchal k Chanymu domů. Tam jsem dorazil okolo půl jedné. Jelikož budova soudu byla jen pět minut pěšky od jeho apartmánu, nemuseli jsme tolik pospíchat a mohli se téměř v klidu najíst. Jimin měl totiž stále vysokou horečku a tak jsme museli zavolat a poprosit Sooa, aby u něj, mezitím co by jsme s Chanym šli sjednat přesvědčující divadélko. Kyung nebyl vůbec v opozici, naopak, za chvilku stál za dveřmi. Byl jsem za to rád. S Chanym jsme se rychle oblékli a mířili směr 'velká bílá budova'. Těsně před ní mě Yeol pevně chytl za ruku a něžně ji stiskl. Já se na něj jen usmál a stisk mu opětoval. Vešli jsme dovnitř a procházeli dlouhým pletencem chodeb. Už jsem si myslel, že chodíme v bludných kruzích, když v tom Yeol zastavil před velkými mahagonovými dveřmi. Věnoval mi malý úsměv, než se mnou v pozadí vešel dovnitř. Zalapal jsem po dechu, když jsem viděl tu nádheru. Ze stropu visel přepychový, křišťálový lustr, ve kterém se odráželo veškeré světlo v místnosti, kterého se sem dostávalo pomocí velkých oken. Po zemi se pak táhl dlouhý červený koberec. Nábytek byl tmavě hnědý, stejně jako podlaha, kterou pohlcovala a kontrastovala bílá zeď okolo ní. Ve prostřed pak byl umístěn velký stůl, za kterým se nacházel malý stařeček. Jeho šedivé vlásky se leskly pod světlem vyluzovaném z lustru nad ním. Chanyeol si odkašlal a tím tak na sebe upoutal pozornost. Stařík se okamžitě zvedl ze židle a cupital si to k nám. Byl o hodně menší než se zdál za tím vysokým stolem. Když k nám docupital objal Chanyho a přátelsky ho přivítal. "Ahoj strýci Jaesoku." Vykulil jsem oči a otočil se na něj. On to je jeho strejda?! Menší muž se zasmál a odtáhl se od něj dál. Zrak mu na chvilku přistál na mě, ale pak se zase odvrátil a věnoval se Chanymu. "Tak co tě sem přináší?" usmál se Jaesok, nebo jak se jmenoval, a vrátil se zpět za stůl. Chan se na mě podíval s úsměvem na tváři a znovu si vzal mou ruku do té své. "Strýčku, chci ti představit mého přítele, Baekhyuna. Baeku, tohle je můj strýček Jaesok." Stále vykuleně jsem se podíval na jeho strýčka a slušně se před ním uklonil na 90 stupňů. Jaeseok kývl hlavou a sjel mě pronikavým pohledem, jakoby hledal jakýkoliv nedostatek. Upřímně, bylo mi to nepříjemné, ale tak co jsem mohl dělat. Více jsem se natiskl na Chanyho a pořádně mu stiskl ruku. On mi jen palcem přejížděl klouby a snažil se mě tím uklidnit. Celkem to zabíralo, ale Jaeseokův pohled mě stále rozptyloval. Nakonec pohled odvrátil a usmál se. "Vypadáte spolu dobře." Začervenal jsem se nad jeho komplimentem. "Strýčku já, chtěl jsem tě požádat zda-li by nešlo si osvojit Jimina. Jen pro mě. S Baekem by jsme se o něj postarali a na Jimina by to mělo lepší vliv. Bojí se jeho matky a mám i důkazy, že ho týrá! Nemůžu jí dovolit mstít se na našem synovi. To je přeci proti lidskosti! A navíc si Baekhyun s Jiminem skvěle rozumí! Prosím strýčku." Jaeseok vykulí oči a přemýšlel. Přemýšlel dlouho a tak jsem se pokusil přispět svými slovy. "Pane soudče, prosím vás, poslouchejte. Toto není žádný vtip ani žádný podfuk. Jimin je na tom s jeho matkou opravdu špatně. Jelikož jsem učitel na škole kam Min chodí, vím, jak se k němu jeho zmiňovaná "matka" chová. A chová se k němu ještě hůř než ke kusu hadru. A to není všechno! Pokaždé, když byl v péči jeho matky musel jsem s ním na ní čekat až do večera, než se uráčela přijet! A také jsem viděl Jiminovy stavy. Bojí se jí! A jelikož jsem Chanyeolův přítel, budu mu s tím pomáhat. Já-" Jaeseok se rázem postavil a došel ke mě rázným krokem. "Stačí, prokázal jsi mi, že se o něj staráš. O ně oba. Ale jedno mi slib. Neublížíš ani jednomu z nich. Jestli jen jednomu z nich zkřivíš vlásek, končíš. Já si tě najdu a vlastnoručně se postarám, aby jsi trpěl." Nervózně jsem polkl. Tak po něm to asi má. Rychle jsem kývl a Jaeseok se na mě usmál. Poplácal mě po rameni a odstoupil kus dál. "Sjednám vám nějakou dobrou ženskou ze sociálky a bude vás kontrolovat půl roku. Pokud nebudou žádné potíže o ostatní se už postarám a Jimin bude jenom váš." Chanyeolovi se rozzářily oči a na tváři se mu objevil velikánský úsměv. Byl víc než pyšný na sebe a na naše dobře zahrané představení. Já jsem byl také rád, že jsme to zvládli. Teď přicházela totiž ta těžší část, kdy musíme hrát opravdu věrohodně. A to u mě nebude problém. Nebo...možná jo...?